8.3 Linie – podporové síly

Položky v sekci Podporové reakce v navigátoru Výsledky určují, které komponenty se graficky zobrazí v pracovním okně. Lze je vztáhnout k lokálním osám natočených podpor nebo ke globálnímu souřadnému systému XYZ. Číselné výsledky podporových sil a momentů si můžeme prohlédnout v tabulce 4.3.

V případě 2D modelu se v tabulce zobrazí pouze sloupce s podporovými silami a momenty pro rovinnou konstrukci.

Zatěžovací stav, jehož podporové síly a momenty se mají zobrazit, nastavíme v seznamu v panelu nástrojů v horní části obrazovky nebo v panelu nástrojů v okně tabulek.

Podporové síly a momenty se seřadí podle linií. Místa x v příslušném sloupci v tabulce udávají vzdálenosti uzlů sítě konečných prvků na linii. Tato místa jsou vztažena k počátečnímu uzlu linie. Rastr plochy nemá pro podporové síly linií význam.

V těchto třech sloupcích se zobrazí podporové síly seřazené podle jednotlivých linií. Síly se vztahují buď k osám X, Y a Z globálního souřadného systému nebo k osám X', Y' a Z' lokálního souřadného systému liniové podpory. Lokální nebo globální souřadný systém lze pro reakce liniových podpor v tabulce nastavit v navigátoru Výsledky (viz obrázek po levé straně).

V tabulce jsou uvedeny síly, které podpora přenáší. Co se týče znamének, nejedná se tedy o reakce ze strany podpory. Pokud jsou podporové síly vztaženy ke globálnímu souřadnému systému, řídí se znaménka jejich hodnot směrem globálních os. Pokud směřuje globální osa Z dolů, pak například zatěžovací stav vlastní tíha vyvolává kladnou podporovou sílu p_Z a zatížení větrem proti směru globální osy X zápornou podporovou sílu p_X. Podporové síly uvedené v tabulce tak vlastně odpovídají zatížením na konstrukci.

Pokud se zobrazí lokální podporové síly p_X', p_Y' a p_Z', pak jsou tyto síly vztaženy k osám liniové podpory X', Y' a Z'. Znaménka sil v tabulce se řídí směrem lokálních os podpory. Lokální osy liniové podpory lze zapnout z místní nabídky podpory nebo z navigátoru Zobrazit.

Zelené vektory v grafickém zobrazení naopak představují reakce ze strany podpor. Z velikosti a směru vektorů můžeme vysledovat jednotlivé složky reakcí.

V těchto třech sloupcích se zobrazí podporové momenty seřazené podle jednotlivých podepřených linií. Momenty jsou také vztaženy buď ke globálnímu souřadnému systému XYZ nebo lokálnímu souřadnému systému X'Y'Z' liniové podpory. V případě, že se podporové momenty vztahují k lokálnímu souřadnému systému, označí se jako m_X', m_Y' a m_Z'.

V tabulce jsou uvedeny momenty, které podpora přenáší. Co se týče znamének, nejedná se stejně jako v případě podporových sil o reakce ze strany liniové podpory.

V grafickém zobrazení jsou naopak znázorněny momentové reakce ze strany podpor. Kromě vektorového znázornění lze zapnout obloukové zobrazení z hlavní nabídky Nastavení → Nastavení zobrazení → Upravit... (viz obr. 8.5).

U zatěžovacích stavů a kombinací zatížení jsou zcela na konci tabulky zařazeny kontrolní součty zatížení a podporových reakcí, které jsou vždy vztaženy ke globálnímu osovému systému. Pokud model obsahuje také uzlové podpory a pruty nebo plochy s pružným uložením, můžeme počítat s určitými rozdíly mezi ∑ sil a  ∑ zatížení. Při celkové bilanci je v takovém případě třeba uvážit i ∑ sil v příslušných výstupních tabulkách.

Průběhy výsledků jedné nebo i několika vybraných liniových podpor si lze prohlédnout v samostatném okně. Toto okno otevřeme tak, že pravým tlačítkem myši klikneme na zvolenou liniovou podporu a v místní nabídce pak aktivujeme funkci Průběhy výsledků... (viz výše vlevo vedle obr. 8.12).

Okno Průběhy výsledků popisujeme v kapitole 9.5.

V pracovním okně RFEMu jsou pak dále ke každé liniové podpoře k dispozici následující údaje:

• ∑ : součet jako výsledná síla
• 
  Φ : průměrná hodnota
• 
  x : vzdálenost těžiště linie od počátku linie
• 
  e : excentricita výslednice vzhledem ke středu linie
• 
  M : moment od výstřednosti výslednice

Tato data lze zapnout z navigátoru Zobrazit v položce Výsledky → Reakce → Info.

Podporové síly se importují do právě otevřeného zatěžovacího stavu. Někdy je proto vhodné založit pro převzatá zatížení nový zatěžovací stav.

Funkci vyvoláme z hlavní nabídky

• Nástroje → Převzít reakce jako zatížení...

V sekci Převzít z uvedeme nejdříve příslušný model. Model můžeme snáze vybrat pomocí vlevo znázorněného tlačítka. RFEM následně načte spočítané zatěžovací stavy a kombinace zatížení i kombinace výsledků. Některou položku pak zvolíme. Pokud se podporové síly přejímají z kombinace výsledků, je třeba rozhodnout, zda se mají použít maximální nebo minimální hodnoty.

Pokud si nepřejeme převzít Všechny reakce, můžeme uvést čísla příslušných uzlů, linií a ploch, na které podporové síly působí, nebo je případně vybereme pomocí funkce v grafickém okně ve výchozím modelu.

V sekci Umístit reakce jako zatížení v aktuálním modelu na uvedeme čísla ploch, na nichž se zatížení vytvoří, vybrat je můžeme také graficky pomocí funkce .

Pokud výchozí a cílové plochy leží přesně nad sebou, není třeba v sekci Odsazení zadávat žádný údaj. Jinak tu lze určit odsazení Δ_X a Δ_Y ve vztahu k osám globálního souřadného systému.

U liniových podpor ploch lze navíc stanovit, zda se podporové síly převezmou jako volná liniová zatížení s rovnoměrným nebo polygonovým průběhem.

V případě kombinací výsledků lze upravovat automatické nastavení zobrazovaných extrémních hodnot příkazem v hlavní nabídce

• Tabulka → Zobrazit → Filtr výsledků…

nebo kliknutím na příslušné tlačítko v panelu nástrojů v okně tabulek.

Druh a rozsah zobrazovaných výsledků lze nastavit zaškrtnutím příslušných políček.