34x
004337
1.1.0001
11 Funkce programu

9.7.1 Pracovní okno

Pracovní okno

Navigátor Zobrazit řídí vyhlazení výsledků, které se následně projeví v pracovním okně.

Obrázek 9.29 Navigátor Zobrazit: Výsledky → Plochy, resp. Tělesa → Průběh vnitřních sil/napětí
Příklad

Na následujícím příkladu ukážeme vliv jednotlivých způsobů vyhlazení na výsledky.

Máme konstrukci, která je tvořena ocelovou deskou o rozměrech 3 m ⋅ 3 m a o tloušťce 3 cm. Dvě protilehlé strany jsou kloubově uložené. Deska není definována jednou celou, nýbrž dvěma vedle sebe ležícími plochami se stejnými vlastnostmi. Lokální osa z pravé plochy je ale zadána s opačnou orientací než v levé části.

Obrázek 9.30 Ocelová deska – modelována dvěma plochami

Zvolená délka prvku je 1 m. Je jisté, že při tomto dělení nelze získat přesné výsledky. Lze tu však dobře ukázat vliv jednotlivých způsobů vyhlazení na výsledky.

Konstrukce je zatížena pouze vlastní tíhou.

Průběh vnitřních sil Konstantní v prvcích
Obrázek 9.31 Průběh vnitřních sil Konstantní v prvcích, hodnoty V bodech sítě prvků

Hodnoty v uzlech sítě prvků se zprůměrují a výsledek se zobrazí vždy ve středu prvku. Průběh je v každém prvku konstantní. Tento způsob zobrazení výsledků doporučujeme v případě plastických materiálových modelů (viz kapitola 4.3).

Průběh vnitřních sil Nespojitě
Obrázek 9.32 Průběh vnitřních sil Nespojitě, hodnoty V bodech sítě prvků

Zobrazí se hodnoty v uzlech sítě prvků, které se určí na základě posunutí a pootočení každého jednotlivého prvku. Výsledky z podprvků jsou přepočteny na rohové body KP. To vede k tomu, že v každém uzlu sítě KP máme k dispozici několik obecně rozdílných hodnot. Příslušnost uzlové hodnoty k danému prvku je vyznačena tečkovanou čarou.

Pro grafické znázornění je rohovými hodnotami na každém konečném prvku proložena plocha bez ohledu na výsledky v sousedních prvcích. Tím získáme nesouvislý průběh hodnot.

Průběh vnitřních sil Spojitě po ploše
Obrázek 9.33 Průběh vnitřních sil Spojitě po ploše, hodnoty V bodech sítě prvků

Při nastavení průběhu „Nespojitě“ je tedy pro každý uzel sítě získáno více hodnot, zde čtyři. Při nastavení „Spojitě po ploše“ jsou tyto hodnoty zprůměrovány. Toto průměrování končí na hranici ploch, což může vést k nespojitostem mezi dvěma sousedními plochami. Pro tento příklad je to zcela v pořádku. Na hraniční linii se v uzlech sítě prvků zobrazí dvě hodnoty.

Tento způsob průměrování hodnot poskytuje ve většině případů nejlepší výsledky, a proto je v RFEMu přednastaven jako defaultní.

Průběh vnitřních sil Spojitě celkem
Obrázek 9.34 Průběh vnitřních sil Spojitě celkem, hodnoty V bodech sítě prvků

Tento způsob zobrazení průměruje hodnoty i přes hranice ploch. V našem příkladu vede k nesprávnému spojitému průběhu.

TIP

Pokud chceme zvolit možnost vyhlazení výsledků Spojitě celkem, musí být dodrženy následující podmínky:

    • Osové systémy ploch musí být stejně orientovány.
    • Stýkat se mohou pouze dvě plochy.
    • Plochy musí ležet v jedné rovině.
    • Na hraniční linii nesmí být definován žádný liniový kloub.

Pokud některá z těchto podmínek není splněna, nezobrazí se výsledky při tomto způsobu průměrování správně.

Průběh vnitřních sil Spojitě po skupinách

Uživatel má dále možnost průměrovat výsledky po skupinách. RFEM připraví generované skupiny se stejnými materiálovými vlastnostmi.

Z místní nabídky v navigátoru (po kliknutí pravým tlačítkem myši na položku Uživatelské skupiny) může uživatel vytvářet vlastní skupiny ploch nebo těles.

Obrázek 9.35 Příkaz Vytvoř novou průměrovací skupinu v místní nabídce v navigátoru

Otevře se dialog, v kterém můžeme stanovit, jaké objekty se mají uvažovat jako skupina.

Nadřazená kapitola