Tato funkce umožňuje definovat zatížení na plochu, která mají konstantní nebo proměnné účinky na výšku a obvod ploch. Tak je možné modelovat např. zatížení nádrží a zatížení větrem pro rotačně symetrické konstrukční prvky.
V tomto poli se uvedou čísla ploch, na které má zatížení působit. Výběr lze provést také graficky pomocí .
Počínaje rohovými body polohy zatížení se vytvářejí přímky kolmo na rovinu průmětu. Pokud tyto přímky prochází některou plochou ze seznamu, jejich průsečíky s touto plochou definují vrcholy polygonu vymezujícího plochu, na kterou působí zadané zatížení. Tímto způsobem lze stejné zatížení rychle umístit na několik ploch.
Zatížení lze promítnout do globální roviny XY, YZ nebo XZ. Jak jsme již zmínili výše, budou z bodů, jimiž se stanoví poloha břemene, vedeny přímky kolmo k rovině průmětu zatížení. Body obdélníku se poté uvažují ve všech průsečících přímek s plochou.
Rovina průmětu zatížení nesmí být kolmá na plochu, na kterou zatížení působí.
Zatížení na plochu mohou mít konstantní nebo proměnný účinek ve směru Z a/nebo po obvodu. Pomocí tlačítek je možné zadat parametry proměnných zatížení v samostatných dialozích.
Součinitel kα na obr. 6.47 vztahuje k hodnotě zatížení p úvodního dialogu (viz níže).
Zatížení může působit ve směru lokálních os plochy x, y, z nebo globálních os X, Y, Z. Směry zatížení jsou popsány v kapitole 6.8.
Souřadnice obdélníku podle grafiky v dialogu stanovují, ve kterém oblasti má zatížení působit. Tyto rohové body je možné určit graficky v dialogu pomocí .
V tomto sloupci v tabulce, resp. v příslušném poli v dialogu uvedeme hodnotu plošného zatížení. V případě lineárně proměnného průběhu je možné pořadnice zatížení zadat v dialogu Upravit proměnné zatížení (viz obr. 6.47).
TIP
Příklady volných proměnných zatížení najdete v následujících článcích v naší databázi znalostí:
https://www.dlubal.com/cs/podpora-a-skoleni/podpora/databaze-znalosti/000965
https://www.dlubal.com/cs/podpora-a-skoleni/podpora/databaze-znalosti/000988