Metoda k - ω používá pro stanovení lokální turbulentní disipace dvě proměnné: turbulentní kinetická energie k a disipace ω :
Model k - ω poskytuje lepší popis proudění u stěny, ale vykazuje slabé stránky při modelování volného proudění. Jeho výsledky silně závisí na volbě hodnot ω ve volném proudění, což vede k vysoké citlivosti na turbulentní délkovou stupnici Lt.
Pro řešení tohoto problému byl vyvinut model SST (Shear Stress Transport), který kombinuje výhody obou přístupů:
- Pro přesnější zachycení proudění mezní vrstvy používá model kw u stěn.
- Při volném proudění se přepne na model k-ε, aby se v této oblasti uplatnily jeho silné stránky.
- Přechod mezi modely se provádí pomocí funkcí prolnutí.
Mezi další vylepšení modelu SST patří:
- Omezení turbulentní viskozity pro lepší predikci oddělení proudění při nepříznivých tlakových gradientech.
- Omezení kinetické energie v oblasti bodu stagnace, podobně jako u vylepšených variant k-ε.
- Zohlednění přenosu smykového napětí, podle kterého byl model pojmenován.