Výběr modelu musí odpovídat zadání, aby bylo možné přesně zachytit příslušné cílové veličiny. Rovnováha mezi minimálními požadavky a přílišnou složitostí je zásadní. Složitější modely sice zvyšují přesnost, ale také vyžadují větší námahu a potenciální nejistoty v důsledku dalších parametrů. V konečném důsledku je výběr modelu kompromisem mezi náročností a přesností, protože velmi složité modely jsou často méně robustní kvůli mnoha nejistým vstupním parametrům. -> Viz odborný článek společnosti Dlubal Software.
Je důležité rozlišovat mezi validací a verifikací. Validace prokazuje, že jsou řešeny správné rovnice, což znamená, že simulace řeší úlohu dostatečně přesně se zvoleným modelem. V CFD aplikacích se rozlišuje mezi „verifikacemi programu“ a „verifikacemi řešení“. Cílem verifikace programu je ukázat, že program počítá správně za daných podmínek a správně řeší rovnice. Verifikace řešení zajišťuje, že výpočet je vnitřně konzistentní a dosahuje stabilního řešení tam, kde se vyskytují očekávané účinky a již nejsou výrazně závislé na modelu. Zatímco ověření programu provádí výrobce softwaru, ověření řešení vždy provádí uživatel.