Zatížení konstrukcí větrem je určováno především dvěma faktory: charakteristiky proudění větru a tvar budovy. Ten se kvantifikuje pomocí aerodynamických součinitelů (viz kapitola 7.4.3), zatímco vliv proudění větru se charakterizuje pomocí dynamického tlaku q(t) v nerušeném proudění ve výšce budovy:
Rychlost větru podléhá časovým výkyvům v důsledku makrometeorologických procesů a nárazů větru. Tyto výkyvy větru vedou k odpovídajícím změnám v tlakovém poli okolo konstrukce. Kromě toho se tlakové pole mění, a to zejména na stranách rovnoběžných s větrem, na závětrných stranách a na střešních plochách, a to vlivem proudění vírů na okrajích konstrukce. Tato konstrukce vyvolaná kolísání tlaku vykazuje vyšší frekvence než kolísání způsobené poryvy a překrývá je.
Kvazistatické náhradní zatížení větrem, které se skládá ze statického a proměnlivého zatížení, se stanoví součinem těchto dvou veličin.