U konstrukcí, které jsou obklopeny prouděním nebo jsou proudění vystaveny, obecně existuje interakce mezi dynamikou tekutin a stavební mechanikou, jejíž intenzita se může v závislosti na problému velmi lišit. V případech významné interakce je vyžadována plně obousměrná vazba (úroveň modelování S4) se zohledněním obou směrů interakce. Při dostatečném pochopení tohoto jevu lze tuto složitou vazbu zjednodušit vhodnými fyzikálními předpoklady. Takové zjednodušení má za následek jednostrannou odezvu kapalinové konstrukce (úroveň modelování S3), kde se zanedbává zpětnovazební účinek na proudění. Validita těchto zjednodušených modelů musí být vždy vyhodnocena v kontextu konkrétního jevu a v případě potřeby ověřena srovnáním se složitějšími přístupy.
Při redukovaném modelování (úroveň modelování S3) se odezva konstrukce obvykle stanoví pomocí kvazistatických součinitelů větru se zohledněním časově proměnného proudění a deformací konstrukce. Další zjednodušení jsou možná, například použití časově invariantního zatížení větrem pomocí kvazistatických součinitelů větru. Volba metody modelování výrazně závisí na typu a síle fyzikální interakce mezi prouděním větru a chováním konstrukce.
