Uzlové uvolnění umožňuje statické rozpojení objektů připojených v uzlu. Uzlové uvolnění předpokládá zadání kloubu s odpovídajícími vlastnostmi, které mohou být i nelineární.
Pro zadání uzlového uvolnění je třeba definovat kloub. Tento typ kloubu můžeme použít také v modelech, které neobsahují pruty. Vlastnosti kloubu se vztahují k osám prutů nebo linií. Pro přenos vnitřních sil lze u kloubu zadat nejrůznější nelineární vlastnosti. Osy liniového uvolnění můžeme v modelu graficky zobrazit.
Na uvolněném uzlu program vytvoří nový uzel se stejnými souřadnicemi. Tím se model v daném místě rozpojí. Mezi oběma uzly se pak uvažuje neviditelný prut, pro který platí vnitřní síly jako u prutu s počátkem v původním uzlu a s koncem v odpojeném uzlu.
Zadání v programu RFEM/RSTAB
Uzlové uvolnění lze zadat z hlavní nabídky "Vložit" → "Speciální objekty" → "Uzlová uvolnění" → "Dialog". Otevře se dialog, v němž můžete definovat vlastnosti uvolnění uzlu jako "Typ uzlového uvolnění" a zadat uvolněné objekty. Typ uzlového uvolnění je možné vybrat ze seznamu existujících typů nebo zadat nový.
Uzlová uvolnění se zpravidla používají u spojených prutů. Mohou se ovšem uplatnit také u ploch nebo těles.
Příklady použití
Uzlová uvolnění je vhodné použít zvláště u prutových modelů s nelineární geometrií. Můžeme tak například modelovat křížení nosníků s odlehčujícími silami, posuvné dílčí systémy nebo spojené objekty se zvláštními okrajovými podmínkami.