Zatížení stejného účinku se uloží do jednoho zatěžovacího stavu. Zatěžovacími stavy mohou být například vlastní tíha, sníh nebo užitné zatížení.
Zatížení jsou v zatěžovacích stavech definována svými charakteristickými hodnotami, tedy bez dílčího součinitele spolehlivosti. Dílčí součinitele spolehlivosti a součinitele kombinací se berou v úvahu až při skládání zatěžovacích stavů do kombinací zatížení a kombinací výsledků.
Uživatel může určit pro každý zatěžovací stav zvlášť, jaká metoda analýzy se má uplatnit (teorie I., II. nebo III. řádu), jaká metoda se použije pro řešení rovnic a může také stanovit další parametry výpočtu (např. počet přírůstků zatížení, redukce tuhosti dílčím součinitelem spolehlivosti materiálu).