Voronoiovy diagramy rozdělují prostor na buňky v závislosti na konkrétních středových bodech. V tomto případě jsou buňky geometricky navrženy tak, že vzdálenost mezi všemi body uvnitř buňky k jejímu vlastnímu středu je kratší než ke středu sousedních buněk.
V oblasti kartografie se tato technika uplatňuje na základě dvourozměrného prostoru pro distribuci informací okolo referenčního bodu.
Rakouská mapa zatížení větrem podle EN 1991-1-4 a ÖNORM B 1991-1-4 v online nástroji společnosti Dlubal Software "Oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením" používá rovinný Voronoiův diagram pro rozdělení tabulkových zatížení podle referenčních míst do regionů.