Norma se přitom vztahuje na solární termické a fotovoltaické systémy umístěné v řadách za sebou na střechách se sklonem do 10°.
U panelů s maximální výškou 0,5 m lze zjednodušeně uvažovat následující tvarový součinitel.
To znamená, že pokud je výsledek z γ ⋅ (h/sk ) menší než μ1 nebo μ2, odpovídá μ5 alespoň velikosti μ1 nebo μ2. To je obvykle případ relativně plochých systémů. Ist das Ergebnis aus γ ⋅ (h/sk) hingegen größer als 1,0, so ist für μ5 der Wert 1,0 anzusetzen.
U systémů s výškou přesahující 0,5 m se tvarový součinitel zvyšuje o 10%. Jako objemová tíha sněhu se uvažuje γ = 2 kN/m³.
Pro mimořádné zatížení (Severoněmecká nížina) platí následující předpoklad.
Délka návěje ls udává oblast, v níž je třeba zohlednit zvýšené zatížení. Je třeba ji zohlednit pro rozměry osazené plochy na délku a šířku a stanoví se následovně.
ls = l1 + 2 ⋅ h
Zohlednění v programech RFEM a RSTAB
V programech RFEM a RSTAB je nejjednodušší použít generátor zatížení sněhem. Oblast, v níž se má uvažovat zvýšené zatížení, je třeba navíc stanovit pomocí rovnice pro délku návěje. Následně lze chybějící zatížení v oblasti přizvednutých solárních termických a fotovoltaických panelů doplnit například pomocí generátoru zatížení „Z plošného zatížení na pruty prostřednictvím roviny“.
