Zohlednění dotvarování
Dotvarování popisuje časově závislou deformaci betonu při zatížení v určitém časovém období. Hodnoty podstatného vlivu jsou obdobné jako u smršťování. Kromě toho má takzvané „napětí způsobující dotvarování“ značný vliv na deformace od dotvarování.
Je třeba věnovat pozornost době trvání zatížení, době působení zatížení a rozsahu zatížení. Dotvarování se zohledňuje pomocí součinitele dotvarování φ(t,t0 ) v časovém bodě t.
Dotvarování lze aktivovat v dialogu pro materiál v sekci Vlastnosti betonu závislé na čase. Zde lze zadat stáří betonu v uvažovaném časovém okamžiku a na začátku zatížení, relativní vlhkost vzduchu a druh cementu. Na základě těchto údajů program stanoví součinitel dotvarování φ.
Stanovení součinitele dotvarování
Nyní se krátce podíváme na stanovení součinitele dotvarování φ podle EN 1992-1-1, Kapitola 3.1.4. Použití následujících rovnic vyžaduje, aby napětí způsobující dotvarování σc působícího stálého zatížení nepřekročilo následující hodnotu.
σc ≤ 0,45 · fckj
kde:
fckj - válcová pevnost betonu v tlaku v okamžiku působení napětí vyvolávajícího dotvarování
Za předpokladu lineárního chování dotvarování (σc << 0,45 ⋅ fckj ) lze stanovit dotvarování betonu pomocí redukce modulu pružnosti betonu.
Ecm |
Střední hodnota modulu pružnosti podle EN 1992-1-1, tabulky 3.1 |
φ(t,t0) |
Součinitel dotvarování |
t |
Stáří betonu v příslušném časovém bodě ve dnech |
t0 |
Stáří betonu při nástupu zatížení ve dnech |
Podle EN 1992-1-1, Kapitola 3.1.4 lze součinitel dotvarování φ(t,t0 ) v posuzovaném časovém bodě t vypočítat následovně.
β(fcm) |
součinitel pro zohlednění pevnosti betonu v tlaku |
β(t0) |
součinitel pro zohlednění stáří betonu |
h0 |
Účinná tloušťka konstrukčního prvku [mm] (pro plochy: h0 = h) |
α1 |
součinitel podmínek působení |
α2 |
Anpassungsfaktor |
t |
Stáří betonu v příslušném časovém bodě ve dnech |
t0 |
Betonalter zu Belastungsbeginn in Tagen |
RH |
relativní vlhkost [%] |
h0 |
účinná tloušťka konstrukčního prvku [mm] |
α3 |
součinitel podmínek působení |
Vliv druhu cementu na součinitel dotvarování lze zohlednit tím, že se změní doba zatížení t0 za pomoci následující rovnice:
t0, tT |
účinné stáří betonu na počátku působení zatížení se zohledněním vlivu teploty |
α |
exponent v závislosti na typu cementu:
|
Zohlednění dotvarování při výpočtu
Pokud známe přetvoření v časovém bodě t = 0 a také v pozdějším časovém bodě t, je možné pro výpočet v modelu stanovit součinitel dotvarování φ.
Tato rovnice se upraví na přetvoření v časovém bodě t. Dostaneme tak následující vztah, který platí pro konstantní napětí:
Při napětích větších než přibližně 0,4 ⋅ fck se přetvoření neúměrně zvětšují, což vede ke ztrátě lineárně uvažované reference.
Při výpočtu se používá řešení, které je přípustné pro praktické stavební účely podle EN 1992-1-1, 5.8.6 (3). Pracovní diagram betonu je zkreslen faktorem (1 + φ).
Při zohlednění dotvarování se uvažují konstantní napětí vyvolávající dotvarování během doby působení zatížení, jak je vidět na obrázku výše. Vzhledem k zanedbaným redistribucím napětí je na základě tohoto předpokladu deformace mírně nadhodnocena. Redukce napětí beze změny protažení (relaxace) je v tomto modelu zohledněna pouze v omezené míře. Pokud předpokládáme lineárně elastické chování, lze předpokládat úměrnost a vodorovné zkreslení by také odráželo relaxaci v poměru (1 + φ). Tato korelace se ovšem ztrácí u nelineárního vztahu napětí-přetvoření.
Je tak zřejmé, že tento postup je třeba chápat jako aproximaci. Snížení napětí v důsledku relaxace a nelineární dotvarování tak nelze, resp. pouze přibližně znázornit.