V našem předchozím příspěvku jsme ukázali účinky bočních mezilehlých podpor a vzpěrných délek Lcr,y/z.
Při přesnějším zadání parametrů pro klopení lze dále stanovit délky Lw a LT, součinitel vzpěrné délky kz a součinitel vzpěrné délky při klopení kw.
Součinitel vzpěrné délky kz
Pro stanovení pružného kritického momentu při klopení lze použít interní řešič vlastních čísel. Je přitom třeba vytvořit interní model prutu se čtyřmi stupni volnosti (uy, φz, φx, ω).
Součinitel kz udává boční posunutí uy a pootočení φz na koncích prutu. V našem příkladu zadáme vetknutí okolo z na počátku prutu a zamezíme posunu uy na obou koncích prutu. Tato situace odpovídá zadání k z = 0,7le.
Součinitel vzpěrné délky při klopení kw
Také tento parametr slouží k zadání podporových podmínek interního modelu prutu. Udává oba zbývající stupně volnosti φ x (otáčení okolo osy x) a ω (deplanace). Vetknutím nosníku na jeho počátku je bráněno jak otáčení kolem osy x, tak deplanaci. Am freien Ende wird hier von einer Fixierung von φx sowie ω abgesehen. Tomu odpovídá zadání k w = 2,0le.
Vzpěrná délka při klopení Lw
Vzpěrná délka při klopení se zohledňuje při výpočtu Mcr. Odpovídá vzdálenosti vidlicového podepření, a nemusí se tak nutně shodovat se vzpěrnou délkou Lcr,z. Dies wird auch am Vergleich der ideellen Verzweigungsmomente Mcr zwischen RF-/STAHL EC3 und LTBeamN (Programm zur Bestimmung der Verzweigungslasten) ersichtlich.
Die Knicklänge Lcr,z = 0,7 ⋅ L (analog Euler-Fall 3). Die Wölblänge wird im Gegensatz dazu mit Lw = L angesetzt. V modulu RF-/STEEL EC3 tak Mcr má hodnotu 105,90 kNm. Dies deckt sich mit dem Ergebnis des Programmes LTBeamN, welches ein Mcr = 105,77 kNm berechnet. Zum Vergleich: Der Ansatz der Wölblänge von 0,7 ⋅ L hätte zu einem Mcr = 174 kNm geführt.
Vzpěrná délka při kroucení LT
Die Drilllänge ist die maßgebende Länge für den Drillknicknachweis nach 6.3.1.4 [1]. Toto posouzení se provádí pouze při prostém namáhání v tlaku. Nemá žádný vliv při posouzení na klopení. V našem příkladu se rovná délce prutu.
Srovnání se zadáním uzlových podpor v dialogu 1.7
RF-/STAHL EC3 bietet mit der Bemessung von Stabsätzen nach 6.3.4 [1] ebenso die Möglichkeit, das interne Stabmodell direkt über Knotenlager zu definieren. I v tomto případě se definují čtyři výše uvedené stupně volnosti. Níže porovnáme obě možnosti zadání a ukážeme, že v obou případech můžeme dojít ke stejnému výsledku. Konstrukční systém zůstává stejný. Upravíme pouze zatížení a průřez. Místo průřezu IPE 160 zvolíme jednoose symetrický T-průřez. Dadurch wird die Bemessung nach 6.3.4 [1] forciert. Na následujícím obrázku vidíme vlevo zadání pomocí vzpěrných délek a vpravo pro srovnání zadání pomocí uzlových podpor. Výsledek potvrzuje naše výchozí tvrzení.
Závěr a výhled
V přídavném modulu RF-/STEEL EC3 se obvykle nejdříve vychází z vidlicově uloženého nosníku o jednom poli. Tomu odpovídá nastavení parametrů. Pomocí těchto parametrů může uživatel modelovat i jiné konstrukční systémy. Nastavení stupňů volnosti v jednotlivých uzlech je pak na konečném uvážení uživatele.