Odpověď:
Celkový posun |u| odpovídá délce výsledného vektoru posunu a počítá se následovně:
Při použití V takovém případě se informace o orientaci celkového posunu ztratí. Proto obvykle nemá smysl násobit celkové posuny |u| více zatěžovacích stavů nebo kombinací zatížení podobně jako jednotlivé posuny nebo vnitřní síly v kombinacích výsledků. Místo toho se jednotlivé složky posunu {ux, uy, uz} počítají odděleně podle zadaných kombinačních pravidel. V grafickém výstupu pro minimální a maximální celkové posuny |u| všechny minimální nebo maximální složky posunu z celé kombinace výsledků se pak složí. Grafické zobrazení |u| odpovídá tak obálce, která pokrývá průběhy posunů ze všech "subkombinací".
Je ovšem velmi nepravděpodobné, že se všechny minimální/maximální složky posunu vyskytnou současně v „subkombinaci“ - hodnoty vypočítané pro celkové posuny pak ztratí svůj význam. Proto se od verzí programu RFEM 6.06.0014, RSTAB 9.06.0014, RFEM 5.35.01 a RSTAB 8.35.01 číselně zobrazí pouze hodnoty posunů, které se skutečně vyskytují v subkombinacích (v grafickém zobrazení a v tabulkách).
Rozdíl mezi zobrazením „obálky“ průběhů posunů a číselně zobrazenými hodnotami extrémních celkových posunů |u| Lze to ilustrovat na názorném příkladu:
Deformace v horní části konzoly jsou uvedeny v následující tabulce:
| Zatěžovací stav | u [mm] | uX [mm] | uy [mm] | uZ [mm] |
| 1 | 193,1 | 0 | 27,2 | 191,2 |
| 2 | 109,3 | 0 | 108,9 | 9.6 |
U kombinace výsledků s alternativním účinkem ZS1 nebo ZS2 (ZS1/s nebo ZS2/s) se nyní zobrazí následující posuny:
Je zřejmé, že uvedené deformace se nevyskytují v ZS1 nebo ZS2 - představují obálku všech deformací, které mohou být obsaženy v kombinaci výsledků. Hodnoty minimálního/maximálního celkového posunu zobrazené na volném konci nosníku a uvedené v tabulce odpovídají skutečně se vyskytujícím hodnotám z uvažovaných subkombinací. Tyto hodnoty se mohou značně lišit od vektorových posunů na konci konzoly, jako v příkladu! Obalová deformace a uvedené číselné hodnoty by se tak měly analyzovat a vyhodnotit odděleně.
Stanovení minimálního a maximálního celkového posunu kombinace výsledků však není vždy přesné. Kombinace výsledků jsou tak účinné při výpočtu, protože se používá princip superpozice - ale to platí pro celkové posuny |u| neplatné (chybějící informace o orientaci). Pro přesný výpočet minimálního/maximálního celkového posunu |u| by bylo třeba vypočítat všechny složky posunu {ux, uy, uz} všech subkombinací a vzhledem k |u| . Pro efektivní práci s kombinacemi výsledků se pro stanovení minimálního/maximálního celkového posunu analyzují pouze podkombinace s minimální nebo maximální složkou posunu {ux, uy, uz}. V případě pochybností by měla být celková deformace konstrukce vyhodnocena v zatěžovacích stavech nebo kombinacích zatížení.
