Obecné
Kromě posouzení mezního stavu únosnosti je u nosníků jeřábových drah obzvlášť důležité také posouzení mezního stavu použitelnosti. Dodržení mezních hodnot deformace není důležité pouze pro použitelnost, ale také pro omezení opotřebení. Velké vodorovné deformace mohou vést ke zvýšenému příčení jeřábu, a tím i k většímu opotřebení vodicích prostředků. Také je třeba se v co největší míře vyvarovat svislým deformacím, aby se vyloučily nadměrné vibrace při provozu jeřábu. A konečně je také třeba omezit sklon nosníku jeřábové dráhy, protože v opačném případě nelze zajistit pohyb jeřábu při plném zatížení.
Metoda 1: Deformace vztažená na nedeformovaný systém
U nosníků o jednom poli s neposuvnými tuhými podporami lze použít metodu 1.
Platí přitom následující okrajové podmínky:
Deformace se stanoví následovně:
Uc | deformace průřezu |
UL | deformace levé podpory |
UR | deformace pravé podpory |
x | souřadnice průřezu v lokálním osovém systému |
L | vzdálenost podpor |
Přitom platí:
Metoda 2: Deformace vztažená na deformovaný systém
Pokud pro zohlednění poddajných podpor definujeme konstanty tuhosti, budeme mít v Detailech k dispozici metodu 2. V příkladu 2, jehož soubor připojujeme k tomuto článku, jsme zadali konstanty tuhosti pro svislé podpory. Rozdíl mezi metodou 1 a metodou 2 je znázorněn na obr. 02.
Platí přitom následující okrajové podmínky:
Deformace se stanoví následovně:
Uc | deformace průřezu |
UL | deformace levé podpory |
UR | deformace pravé podpory |
x | souřadnice průřezu v lokálním osovém systému |
L | vzdálenost podpor |
Přitom platí:
Při použití této metody by měly podpory vykazovat podobné hodnoty tuhosti.
Metoda 3: Deformace vztažená na inflexní body deformovaného systému
Tato metoda se používá u spojitých nosníků. Oproti nosníku o jednom poli není u nosníku o několika polích vhodné vycházet při stanovení přípustné deformace ze vzdálenosti podpor. Může to vést ke konzervativním, nehospodárným výsledkům. Pro určení rozhodující délky se při použití metody 3 stanoví inflexní body ohybové křivky.
Použije se následující podmínka:
V inflexních bodech platí:
Deformace se stanoví následovně:
Uc | deformace průřezu |
ULi | deformace levého inflexního bodu |
URi | deformace pravého inflexního bodu |
x | souřadnice průřezu v lokálním osovém systému |
L | vzdálenost mezi levým a pravým inflexním bodem |
Další výhodou této metody je, že podpory mohou mít také různé tuhosti.
Nosník jeřábové dráhy s konzolami
U konzol se ohybová křivka podobá poloviční převrácené ohybové křivce nosníku o jednom poli. Při použití metody 1 tak výpočet vypadá následovně:
Pokud se aktivuje metoda 3, pak se mezní deformace konzoly ověří na základě pootočení konzoly na podpoře okolo lokální osy y.
Platí přitom následující mezní podmínka:
Výsledky pro konzolu v příkladu 4 při použití metody 1:
→ Nesplněno
Jinými slovy:
Výsledky pro konzolu v příkladu 4 při použití metody 3:
Jak vidíme, přípustná deformace není při výpočtu metodou 1 u konzoly dodržena. Německá národní příloha k EN 1993-6 však stanoví přípustnou svislou deformaci podle tabulky 7.2, řádek a).
Závěr a výhled
Pro zajištění bezvadného provozu jeřábového systému je třeba omezit průhyby a posuny. Tím se rovněž omezí opotřebení. Pokud jsou splněny mezní podmínky při posouzení mezního stavu použitelnosti, nemusí se zpravidla u nosníku jeřábové dráhy provést samostatné posouzení na vibrace.