Drátkobeton se v současnosti používá především v konstrukcích podlah průmyslových staveb, případně hal, u základových desek s menším zatížením, suterénních stěn a podlah. Od roku 2010, kdy německý výbor pro železobetonové konstrukce (DAfStb) zveřejnil první směrnici týkající se drátkobetonu, mají statici k dispozici normu pro posouzení tohoto kompozitního materiálu, přičemž vláknobeton se ve stavební praxi těší stále větší oblíbenosti. V tomto článku popíšeme postup při nelineárním výpočtu základové desky z drátkobetonu v mezním stavu únosnosti v programu RFEM pro výpočty metodou konečných prvků.
KB 001623 | Nelineární výpočet základové desky z drátkobetonu v mezním stavu únosnosti



Cílem tohoto odborného příspěvku je provést posouzení podle obecné metody posouzení podle Eurokódu 2 na příkladu železobetonového sloupu.


V programu RFEM 6 existuje hierarchická kontrola mezi plochami pro přenos zatížení a podlažími v modelu budovy. Lze tak uvažovat například také stěny z ploch pro přenos zatížení.

V addonu 'Nelineární chování materiálu' můžete použít pro betonové dílce materiálový model Anizotropní | Poškození pro betonové konstrukční prvky. Tento materiálový model umožňuje zohlednit poškození betonu u prutů, ploch a těles.
Individuální pracovní diagram lze definovat pomocí tabulky, parametrického zadání pro generování pracovního diagramu nebo pomocí parametrů předem definovaných normou. Kromě toho je možné zohlednit účinek tahového zpevnění.
Pro výztuž jsou k dispozici oba nelineární materiálové modely „Izotropní | plastický (pruty)“ a „Izotropní | nelineárně elastický (pruty)“.
Dlouhodobé účinky dotvarování a smršťování betonu je možné zohlednit pomocí nově uvolněného typu analýzy „Statická analýza | Dotvarování & smrštění (lineární)“. Dotvarování se zohledňuje protažením pracovního diagramu betonu součinitelem (1+phi) a smršťování jako předběžné přetvoření betonu. Pomocí addonu „Časově závislá analýza (TDA)“ lze provést podrobnější časově závislé analýzy.

V addonu Posouzení železobetonových konstrukcí máte nyní možnost nechat si stanovit nutnou podélnou výztuž pro přímou analýzu šířky trhlin.

Při posouzení železobetonových prutů program nabízí možnost automaticky stanovit počet nebo průměr výztužných prutů.
Proč je účinná hloubka odlišná od použité účinné hloubky při posouzení smyku?
Jak mohu zkontrolovat určení nutné výztuže?
Jak mohu v programu RWIND určit dostatečný celkový čas simulace pro přesnou nestacionární analýzu větru?