Odpověď:
Simulace nestacionárního proudění větru hrají klíčovou roli při analýze vzorů proudění vzduchu, turbulence a aerodynamických sil v různých technických aplikacích, jako jsou například analýzy konstrukcí namáhaných zatížením větrem. Na rozdíl od simulací ustáleného stavu zachycují simulace nestacionárního chování časově závislé proudění větru, což vyžaduje pečlivou rovnováhu mezi přesností a výpočetní účinností.
Jedním z kritických faktorů simulací nestacionárního proudění větru je stanovení dostatečné celkové doby simulace k zajištění spolehlivých a smysluplných výsledků (Obrázek 1). Pokud je doba simulace příliš krátká, proudění se nemusí plně rozvinout, což vede k nepřesným predikcím klíčových parametrů, jako jsou rychlost, klísání tlaku a charakteristiky turbulence. Naopak, nadměrně dlouhé doby simulace mohou vést ke zbytečným výpočtovým nákladům bez výrazného zlepšení přesnosti.
U simulace nestacionárního proudění je nutné sledovat stabilizaci jak reziduí, tak celkové odporové síly (a/nebo jejích složek) (Obrázek 2).
Jako stabilizace se doporučuje získání konstantní hodnoty nebo periodické oscilace v čase (Obrázek 3). Pokud nejsou tyto podmínky splněny, doporučuje se pokračovat ve výpočtu nestacionárního proudění, což mohou uživatelé snadno provést.
_1.jpg?mw=350&hash=ab2086621f4e50c8c8fb8f3c211a22bc246e0552)
