V programech RFEM a RSTAB bylo pro automatické kombinace zatížení implementováno zjednodušené posouzení z [1] kapitoly 2.2.3. To znamená, že tak mohou být přísně vzato analyzovány pouze konstrukce vzhledem ke konečné deformaci, v nichž se vyskytují materiály se stejným chováním dotvarování, protože deformace od dotvarování jsou na straně zatížení zohledněny zjednodušeně. Handelt es sich bei der Struktur um eine Mischstruktur aus Holz mit unterschiedlichen Kriecheigenschaften oder in Kombination mit Stahl, so müssen die Endverformungen gemäß [2] Änderung zu 2.2.3 wie folgt ermittelt werden:
„(4) Besteht ein Tragwerk aus Bauteilen oder Komponenten mit unterschiedlichen Kriecheigenschaften, so sollten die Langzeitverformungen aufgrund der quasi-ständigen Kombination von Einwirkungen mit den Endwerten der Mittelwerte der entsprechenden Elastizitäts-, Schub- und Verschiebungsmoduln nach 2.3.2.2(1) berechnet werden. Die Endverformung ufin wird dann durch Überlagerung der Anfangsverformung infolge der Differenz der charakteristischen und der quasi-ständigen Kombinationen von Einwirkungen mit der Langzeitverformung berechnet.“
To ovšem předpokládá superpozici výsledků z různých kombinací zatížení, což v programech RFEM a RSTAB nelze automaticky realizovat. Pokud se mají zohlednit různé vlastnosti dotvarování, je třeba kombinace zatížení vytvořit ručně a tuhosti redukovat podle součinitele dotvarování. Postup je uveden na příkladu dřevobetonové spřažené desky, která byla prezentována na semináři 2017. Odkaz najdete níže pod touto otázkou.