Minimální výztuž pro omezení trhlin
Der Mindestbewehrungsquerschnitt zur Begrenzung der Rissbreite ermittelt sich nach EN 1992-1-1, Abschnitt 7.3.2 gemäß Gleichung (7.1).
kc |
součinitel pro zohlednění vlivu rozdělení napětí v průřezu před vznikem trhlin a změny vnitřního ramena |
k |
součinitel pro zohlednění nerovnoměrných vnitřních rovnovážných napětí, které vedou k redukci vynucených sil |
fct,eff |
střední hodnota účinné pevnosti betonu v tahu, kterou lze očekávat při vzniku trhlin |
Act |
plocha tahové oblasti betonu (část průřezu nebo dílčího průřezu, která má být při kombinaci účinků, která vede k vytvoření první trhliny na neoslabeném průřezu, v tahu ve stavu bez trhlin) |
σs |
absolutní hodnota maximálního dovoleného napětí ve výztuži bezprostředně po vzniku trhlin |
Der Grenzdurchmesser d*s wird nach EN 1992-1-1, Abschnitt 7.3.3 (2) in Abhängigkeit vom tatsächlich vorhandenen Durchmesser ds aus der umgestellten Gleichung (7.6N) ermittelt.
ds |
upravený maximální průměr prutu |
d*s |
maximální průměr prutu podle EN 1992-1-1, tabulky 7.2 (viz obr. 2.96) |
h |
celková výška průřezu |
hcr |
hloubka tahové oblasti bezprostředně před vznikem trhlin při zohlednění charakteristických hodnot předpětí a normálových sil při kvazistálé kombinaci účinků |
d |
účinná výška až do těžiště vnější výztuže |
Für das Beispiel wird die Ermittlung der Mindestbewehrung an der Plattenunterseite ausgeschlossen, indem in Maske 1.3 Flächen, Register Begrenzung der Rissbreiten folgender Dialog aufgerufen wird. Dort sind die Kontrollfelder für die Untere (+z) Bewehrung zu deaktivieren.
Der Grenzdurchmesser d*s,-z,φ1 für die Bewehrungsrichtung φ1 an der Plattenoberseite wird nach Gleichung 2.72 bestimmt.
Analog ergibt sich für die Bewehrungsrichtung φ2 der Grenzdurchmesser d*s,-z,φ2:
In Maske 1.3 Flächen ist die zulässige Rissbreite wk,max von 0.3 mm vorgegeben (siehe Bild 2.97). Mit den Grenzdurchmessern d*s,-z,φ1 = 18.00 mm und d*s,-z,φ2 = 25.20 mm kann aus EN 1992-1-1, Tabelle 7.2N (siehe Bild 2.96) die zulässige Spannung σs interpoliert werden.
Diese zulässigen Stahlspannungen sind auch in Bild 2.98 und Bild 2.99 ausgewiesen.
Die Stahlspannung in Richtung φ2 ist maßgebend.
Die Fläche der Betonzugzone im Querschnitt ermittelt sich wie folgt:
Somit ergibt sich gemäß Gleichung 2.71 für die 2. Bewehrungsrichtung folgende Mindestbewehrung:
Für diese Bewehrungsrichtung ist die eingelegte Bewehrung größer als die Mindestbewehrung. Damit ergibt sich folgendes Nachweiskriterium: