Návrh tlakových diagonál
Tlaková transformace betonu v betonu se stanoví tak, že se rozdělí na tři SPE, které jsou vystaveny návrhovým membránovým silám.
Pro skořápky, u nichž je zatěžovací poměr relativně velký vzhledem k působící normálové síle (e d / h> 0.2), se tloušťka h E obou vnějších kladkostěnných prutů sníží na 0.35 ⋅ d. V případě skořepin působících přibližně v soustředném tlaku se tloušťka plochy EH zvýší na polovinu tloušťky desky h. Pokud je souvislá excentricita normálové síly e d / h mezi 0 a 0,2, je tloušťka plochy překládána interpolací.
U e d se uplatní větší hodnota kvocientů m x / n x a m y / n y .
Pro posouzení tlakové diagonály betonu se porovnává tlaková zatížení betonu n vzpěra + z při normálové síle nahrazovací desky n , c .
Odolná podélná síla n , d závisí na tloušťce h E podložky a na použité pevnosti betonu f cd, 08 .
Tloušťka plošné vrstvy se určuje tak, že se nejdříve určí dostupné vnitřníkové zatížení ve směru x a y z vnitřních sil analýzy přímých desek:
Vyšší excentricita zatížení ve směru x se ukazuje jako rozhodující. Používá se k výpočtu relativní excentricity zatížení e d / h.
Vzhledem k tomu, že relativní zatížitelnost zatížení je větší než 0,2, převládá převážně plášť namáhaný ohybem. Součinitel f hE pro stanovení tloušťky vnější vrstvy je 0,35.
Tloušťka h E náhradní tabule se tak stanoví následovně:
Návrhová hodnota pevnosti betonu v tlaku je převzata z doporučení Schlaicha / Schäfera (in [2] P. 378) sníží na 80%. Tento návrh lze nalézt také v EN 1992-1-1, Kapitola 6.5.2, který upravuje posouzení tlakových diagonál v rámových modelech.
Tuto hodnotu lze nalézt také v detailu posouzení (viz obrázek 2.72 ).
Lze tak stanovit odporovou sílu tlakové diagonály betonu n strbe, d .
- vzpěr, d = b ∙ h E ∙ f cd, 08 = 100 ∙ 45,15 ∙ 16 = 7 224,00 kN / m
Posouzení tlakové diagonály betonu pro horní stranu plochy se provádějí analogicky.