5613x
001669
18.12.2020

Klopení dřevěných konstrukcí | Příklady 2

V předchozím článku Klopení dřevěných konstrukcí | Příklady 1 na jednoduchých příkladech vysvětlují praktické použití pro stanovení kritického ohybového momentu Mcrit nebo kritického ohybového napětí σcrit pro klopení ohybového nosníku. V tomto příspěvku stanovíme kritický ohybový moment s přihlédnutím k pružnému uložení v důsledku ztužení.

Model konstrukce

U konstrukce znázorněné na obr. 01 posoudíme vazník na klopení. V rovině střechy se nachází šest vazníků jako rovnoběžných nosníků o délce 18 m se dvěma ztuženími. Nosníky na stranách štítu jsou podepřeny sloupy a při výpočtu se nezohlední. Na příhradové nosníky působí návrhové zatížení qd 10 kN/m.

Údaje o modelu

L 18 m Délka nosníku
b 120 mm Šířka nosníku
h 1,200 mm Výška nosníku
GL24h - - Materiál podle EN 14080
Iz 172.800.000 mm4 Moment setrvačnosti
IT 647.654.753 mm4 Moment tuhosti v prostém kroucení
qd 10 kN/m Návrhové zatížení
az 600 mm Poloha břemene
e 600 mm Poloha uložení

Pozor: I když následující rovnice pro E a G výslovně v indexu neodkazují na hodnoty 5% kvantilu, zohlednili jsme je odpovídajícím způsobem.

Prostý nosník s vidlicovým uložením bez mezilehlého podepření

Pro úplnost nejdříve analyzujeme příhradový nosník bez bočního podepření (viz obrázek 02). Délka náhradního prutu se stanoví při působení zatížení na horní stranu příhradového nosníku s a1 = 1,13 a a2 = 1,44 následovně:

lef = 17,79 m

Kritický ohybový moment lze pak spočítat následovně:

Mcrit = 134,52 kNm

V našem příkladu nebudeme uvažovat zvýšení součinu 5% kvantilů tuhosti v důsledku homogenizace nosníků z lepeného lamelového dřeva.

Výsledný ohybový moment působící na příhradové nosníky je tak:

Md = 405,00 kNm

Výsledkem analýzy vlastních čísel v přídavném modulu RF-/FE-LTB je součinitel kritického zatížení 0,3334. Z toho plyne kritický ohybový moment

Mcrit = 0,3334 ⋅ 405 kNm = 135,03 kNm

a shoduje se tedy s výsledkem analytického řešení.

Jak se u tohoto nepodepřeného štíhlého příhradového nosníku dalo očekávat, je působící ohybový moment větší (3krát) než kritický ohybový moment, a příhradový nosník tak není dostatečně zajištěn proti klopení. Proti tomu by však mělo působit ztužení, které nyní při výpočtu zohledníme.

Prostý nosník s vidlicovým uložením a tuhými mezilehlými podporami

Pokud je ztužení dostatečně tuhé, uvažuje se v praxi často jako náhradní délka prutu pro posouzení klopení vzdálenost bočních podpor (například vaznic). Tento postup byl popsán v předchozím příspěvku Klopení dřevěných konstrukcí | Příklady 1.

Jako L se tedy uvažuje 2,25 m. V případě a1 = 1,00 a a2 = 0,00 platí:

lef = 2,25 m

Kritický ohybový moment je tak:

Mcrit = 1 063,51 kNm

Vzhledem k tomu, že ohybový moment působící na nosník je menší než kritický ohybový moment, není nosník při uvažování tuhých mezilehlých podpor náchylný ke klopení.

Výsledkem analýzy vlastních čísel v přídavném modulu RF-/FE-LTB je součinitel kritického zatížení 2,7815. Z toho plyne kritický ohybový moment

Mcrit = 2,7815 ⋅ 405 kNm = 1 126,50 kNm

Prostý nosník s vidlicovým podepřením a pružným uložením prutu


Stejně jako při klopení u dřevěných konstrukcí | teorie se v [1] pro pruty s pružným uložením rozšíří stanovení délek náhradních prutů o součinitele α a β.

Lze tak zohlednit smykovou tuhost ztužení pro klopení příhradových nosníků. Smykovou tuhost ztužení lze stanovit například podle [2], obr. 6.34. Jak je zřejmé, závisí na typu ztužení, osové tuhosti diagonál a svislic, sklonu diagonál a poddajnosti spojovacích prostředků. V případě ztužení znázorněného na obr. 01 je smyková tuhost:

Přitom ED je modul pružnosti diagonál a AD jejich průřezová plocha. Výše uvedená rovnice ovšem nezahrnuje poddajnost spojovacích prostředků diagonál. Lze ji spolu s protažením diagonál zohlednit fiktivní průřezovou plochou AD'. Z toho plyne:

kde:

Diagonály mají rozměr š/v = 120/200 mm a délku LD 4,59 m. Modul prokluzu spoje na každé straně diagonál by měl být 110 000 N/mm.

Ideální plocha tak činí

AD' = 12 548 mm²

a tedy tuhost ztužení ve smyku s úhlem diagonál k pásnici 60,64 °

sid = 44 864 kN

Podloží prutu na ztužení lze přepočítat podle [2] vzorce 7.291 následovně:

Pro dvě ztužení a šest příhradových nosníků lze u každého nosníku uvažovat následující konstantu tuhosti:

Ky = 455,6 kN/m² = 0,456 N/mm²

Za předpokladu, že KG = ∞, Kθ = 0, Ky = 0,456 N/mm², e = 600 mm, a1 = 1,13 a a2 = 1,44, je délka náhradního prutu:

lef = 0,13

Kritický ohybový moment má tak ideální hodnotu:

Mcrit = 18 482,84 kNm

Očekávat bychom mohli podobnou hodnotu jako u systému s tuhými mezilehlými podporami. Stejně jako při klopení u dřevěných konstrukcí | rozšířené rovnice s α a β je omezeno.

Přísně vzato tato rovnice platí pouze v případě, že dochází k podélnému zakřivení v jediném velkém sinusovém oblouku. To znamená, pokud je podloží velmi měkké. V našem příkladu se ovšem nejedná o tento případ. Vlastní funkce o několika vlnách, které vedou při větších konstantách tuhosti k minimálnímu kritickému zatížení, uvedená rovnice nepostihuje, protože je založena na jednoduchém sinusovém průběhu.

Jak vidíme na obr. 07, výsledkem analýzy vlastních čísel je vlastní tvar s několika vlnami.

V tomto případě lze použít odvozenou metodu Prof. Dr. Heinricha Kreuzingera (2020). Kritický ohybový moment se vypočítá následovně:

Konstanta n označuje první, druhé, třetí atd. vlastní řešení. Je tak třeba vyšetřit několik vlastních čísel a rozhodující je pak nejmenší kritický ohybový moment. Pro n = 1…30 jsou výsledkem následující kritické ohybové momenty.

n Mcrit [kNm] n Mkrit[kNm]
1 9 523,25 16 2 214,63
2 4 281,26 17 2 339,17
3 2 294,32 18 2 464,92
4 1 605,56 19 2 591,63
5 1 354,68 20 2 719,14
6 1 282,70 21 2 847,30
7 1 294,12 22 2 976,00
8 1 348,81 23 3 105,16
9 1 428,05 24 3 234,71
10 1 522,29 25 3 364,60
11 1 626,24 26 3 494,77
12 1 736,77 27 3 625,20
13 1 851,94 28 3 755,84
14 1 970,50 29 3 886,67
15 2 091,60 30 4 017,68

Pro n = 6 dostaneme minimální hodnotu Mcrit, a to 1 282,70 kNm.

Řešením vlastních čísel v přídavném modulu RF-/FE-LTB (viz obr. 07) se stanoví:

Mcrit = 3,4376 ⋅ 405 kNm = 1 397,25 kNm

Oba výsledky se téměř shodují. Nicméně analytické řešení je na straně bezpečnosti, protože se při něm zjednodušeně vychází z konstantního průběhu ohybového momentu. Konstantnímu kritickému ohybovému momentu Mcrit se pak přiřadí kritická síla qcrit.

Protože uložení prutu v našem příkladu se má uvažovat jako velmi tuhé a konstantní po délce příhradového nosníku, dostaneme mírně vyšší kritické ohybové momenty než v případě tuhých bodových podpor.

Podle [3] kapitoly 9.2.5.3 (2) musí být ztužení dostatečně tuhá, aby nepřekročila vodorovný průhyb L/500. Výpočet musí být proveden s návrhovými hodnotami tuhostí (viz [1], kapitola NCI k 9.2.5.3).

Prokcrit = 0,195, H = 5 m aqp = 0,65 kN/m² jako dynamický tlak poryvu větru vyplývají následující zatížení (viz [3], Kapitola 9.2.5.3):

Nd = (1 - 0,195) ⋅ 405 / 1,2 = 271,68 kN

qd = 2,76 kN/m

qd,vítr = 1,5 ⋅ (0,7 + 0,3) ⋅ 0,65 ⋅ 5 / 2 = 2,44 kN/m

Deformace ztužení je znázorněna na obr. 08. Zatížení se přitom opět rozdělila na polovinu, protože jsou zde dvě ztužení.

Dovolená deformace činí:

Tím se potvrzuje předpoklad velmi tuhého ztužení, což je v souladu s téměř stejnými kritickými ohybovými momenty konstrukce s tuhým mezilehlým podepřením a konstrukce s pružným uložením prutu.

Závěr a výhled

Ukázali jsme, jaké možnosti máme pro analýzu klopení ohybových nosníků v dřevěných konstrukcích. U běžných metod je důležité zajistit, aby ztužení bylo dostatečně tuhé, a bylo tak možné uvažovat tuhé podepření. Obdobně jsme předvedli varianty, pokud tento předpoklad neplatí. V zásadě je třeba ohybové nosníky a ztužení posoudit podle příslušné normy také na jejich únosnost a použitelnost, což ovšem není předmětem našeho článku.


Autor

Ing. Rehm se podílí na vývoji programů pro dřevěné konstrukce a zajišťuje technickou podporu zákazníkům.

Odkazy
Reference
  1. Nationaler Anhang - Eurocode 5: Bemessung und Konstruktion von Holzbauten - Teil 1-1: Allgemeines - Allgemeine Regeln und Regeln für den Hochbau; DIN EN 1995-1-1/NA:2013-08
  2. Petersen, C.: Statik und Stabilität der Baukonstruktionen, 2. vydání. Wiesbaden: Vieweg, 1982
  3. Eurokód 5: Bemessung und Konstruktion von Holzbauten - Teil 1-1: Obecná pravidla – Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby; ČSN EN 1995-1-1:2006-12


;