Obecně
Celkové sedání sges v základové půdě vlivem zatížení od stavby se skládá ze složek okamžitého sedání s0, konsolidačního sedání s1 a časově závislého sedání vyvolaného dotvarováním (creepem) s2.
sges = s0 + s1 + s2 = s + s2
Podle DIN 4019 [2] obsahuje sedání „s“ složku okamžitého a konsolidačního sedání. Postup, kterým se stanoví, si popíšeme níže. Na obrázku 01 jsou graficky znázorněny časově závislé složky sedání. Časový bod t0 vyznačuje dobu do úplné konsolidace.
![Složky sedání závislé na čase [2]](/cs/webimage/009673/467480/01-de-png.png)
Výpočet sedání na základě svislých napětí v základové půdě
Níže popsaný postup výpočtu sedání vychází z modelu pružného, izotropního, homogenního poloprostoru. Tento způsob výpočtu sedání je vhodný také pro podloží o několika vrstvách.
Pro výpočet sedání se základová půda rozdělí na dílčí vrstvy a určí se svislá napětí v podloží pod základem. Podle teorie pružnosti se pak spočítají specifická sedání si jednotlivých dílčích vrstev, která se následně sečtou do celkového sedání s.
kde
Δσz,i = napětí v dílčí vrstvě i vyvolávající sedání
ES,i = modul tuhosti dílčí vrstvy i
Δzi = tloušťka dílčí vrstvy i
Výpočet svislých napětí v základové půdě
Pro výpočet sedání je třeba nejdříve stanovit svislá napětí v základové půdě. Při výpočtu napětí a sedání se vychází z modelu pružného, izotropního poloprostoru. Příslušná napětí se rozlišují podle svého zdroje následovně:
σor = napětí v základové půdě vlivem vlastní tíhy základové půdy
σz = napětí vyvolané zatížením od stavby
σz,i = napětí vyvolané zatížením od stavby v dílčí vrstvě i
Svislá napětí v základové půdě σz vyvolaná přídavným zatížením v hloubce z lze vypočítat na základě Boussinesqova vztahu [3] a principu superpozice.
Podle Boussinesqa se stanoví svislé napětí v základové půdě vyvolané svislým osamělým zatížením V na plochu poloprostoru tak, jak je znázorněno na obrázku 02.
![Svislé napětí v základové půdě podle Boussinesqa [2]](/cs/webimage/009674/467483/02-de-png.png)
Svislé napětí v základové půdě v hloubce z pod rohovým bodem rovnoměrně „pružného“, svislého, obdélníkového napětí σz lze stanovit podle obrázku 03.
![Svislá napětí v základové půdě pod rohovým bodem rovnoměrného obdélníkového zatížení [2]](/cs/webimage/009675/467486/03-de-png.png)
Součinitel iR ovlivňující výpočet napětí lze také převzít z příslušných nomogramů, například z DIN 4019 [2].
Při výše uvedeném postupu se stanoví v podloží pod základem průběh svislých napětí v základové půdě, který je symbolicky znázorněn na obrázku 04.
![Průběh svislých napětí v základové půdě a příslušného sedání pod rovnoměrně rozděleným zatížením [2]](/cs/webimage/009676/467489/04-de-png.png)
Hloubka uvažovaná při výpočtu sedání
Při výpočtu sedání je třeba zohlednit přídavná napětí vyvolaná zatížením základu až do hloubky vlivu neboli mezní hloubky. Podle EN 1997-1 [1] a DIN 4019 [2] lze tuto hloubku předpokládat v hloubce z, ve které efektivní svislé napětí vyvolané zatížením základu činí 20 % efektivního napětí tlaku nadloží.