V dialogu Konfigurace únosnosti provedete základní nastavení pro posouzení únosnosti, které je platné pro návrh ocelových spojů. Můžete vytvořit několik konfigurací a přiřadit je ke spojům. Přednastavení se aplikují na každé Submodell, které je vytvořeno na pozadí pro výpočet.
V seznamu vlevo se zobrazují všechny konfigurace přítomné v modelu. Tlačítkem
můžete vytvořit novou konfiguraci, která je založena na standardních hodnotách určených v
Základních údajích
. Alternativně můžete tlačítkem
zkopírovat stávající konfiguraci a přizpůsobit poté návrhové parametry. Tlačítko
odstraní v seznamu vybranou konfiguraci.
Základ
Záložka Základ spravuje důležité 'návrhové parametry', které ovlivňují posouzení napěťově-deformačního výpočtu.
Obecně
Kontrolní pole 'Provádět posouzení klopení' určuje, zda se kromě posouzení únosnosti provádí i posouzení klopení. Tato volba je ve výchozím nastavení deaktivována. Zaškrtněte kontrolní pole, pokud chcete provést posouzení klopení. Parametry pro analýzu klopení potom můžete zkontrolovat v záložce Klopení.
Kontrolní pole 'Předběžný návrh' aktivuje automatické snížení zohledněných kombinací zatížení. Pravděpodobně rozhodující kombinace zatížení se odfiltrují a navrhnou na základě extrémních řezových sil v připojených prutech.
Parciální součinitele spolehlivosti
Parciální součinitele materiálu γM i γc a γinst ovlivňují návrh. V této kategorii můžete kontrolovat přednastavené hodnoty a případně je upravit.
Analýza
Seznam pro Typ analýzy nabízí možnosti výběru mezi následujícími teoriemi výpočtu:
- I. řád
- II. řád (PΔ)
- III. řád
Pokud výpočet s výchozím nastavením maximálně 100 iterací nekonverguje, měli byste odpovídajícím způsobem zvýšit 'Maximální počet iterací'. Další pokyny najdete v kapitole Nastavení statické analýzy příručky RFEM.
Pro lepší konvergenci a zamezení nestabilitám u nelineárních systémů se doporučuje nastavit několik Stupňů zatížení. Velké 'počet stupňů zatížení' však nepříznivě ovlivňuje dobu výpočtu.
Posouzení
Pokud je to nutné, můžete přizpůsobit výchozí nastavení pro 'Plastické mezní prodloužení'. Standardní hodnota je inspirována EN 1993-1-5 přílohou C a činí 5 %. Parametry 'Koeficient tření pro předepnuté šrouby' a 'Činitel předpětí' ovlivňují posouzení, pokud používáte spojení s vysoce pevnostními šrouby. Volitelně můžete provést 'Elastické posouzení volného šroubového dříku'. Základně je předpokládána plastická rezerva šroubových dříků. Aktivací 'lineárního axiálního chování šroubů' se tato možnost nebere v úvahu. Faktory e a p se používají při stanovení přípustných okrajových a osových vzdáleností šroubů. Určené výchozí hodnoty vycházejí z příslušných norem.
Betonový blok
V této kategorii můžete ovlivnit, jaký 'Koeficient tření' by měl být nastaven pro komponentu Základová deska pro přenos smyku. Ten ovlivňuje odolnost proti klouzání mezi základovou deskou a maltovou vrstvou. Je přednastavena hodnota 0,20, jak se doporučuje v EN 1993-1-8, 6.2.2 pro cf,d.
'Spodní hranice kontaktního napětí pro účinnou plochu v tlaku' je přednastavena s hodnotou 5 %. Tím je zajištěno, že do stanovení účinné plochy budou zahrnuty pouze oblasti s dostatečnými tlakovými napětími. Oblasti s velmi malými tlakovými napětími jsou zanedbány.
U metody 'účinné plochy základové desky v tlaku' máte v seznamu dvě možnosti výběru:
- EN 1993-1-8
- FEM analýza
Modelování
'Koeficient délky prutu' určuje, jakou délku má mít náhradní model prutu. Větší hodnota z délky a šířky ohraničujícího obdélníku je vynásobena zde určenou hodnotou. Kromě toho zde můžete ovlivnit 'Počet segmentů', které mají být generovány u zaoblených geometrických objektů. Volitelně mohou být 'Svařované švy na plné délce okraje desky' umístěny a je možné řídit, zda segmentované (např. zakřivené) svařované švy mají být považovány za nepřetržité nebo ne.
Síť
Poslední kategorie nabízí různé nastavení pro FE síť, protože pro různé druhy spojů může být potřeba různé jemnosti sítě. Můžete 'Obecně' stanovit minimální a maximální velikost prvku.
Kromě toho můžete přizpůsobit počet nebo velikost konečných prvků pro různé komponenty – pruty, desky, šrouby, svary – podle geometrie spoje. Čím větší je počet prvků nebo menší jejich velikost, tím jemnější síťování vzniká.
Výchozí nastavení návrhových parametrů by mělo být vhodné pro většinu případů a také s ohledem na dobu výpočtu poskytovat dostatečně přesné výsledky.
Klopení
Záložka Klopení se zobrazí, pokud jste v záložce 'Základ' zaškrtli pole Provádět posouzení klopení.
Analýza stability
V této kategorii určíte 'Typ analýzy' a počet 'Vlastních čísel' pro posouzení klopení.
V seznamu jsou k dispozici tři metody vlastních čísel.
- Ve výchozím nastavení 'Lineární metoda vlastních čísel' se určují vlastní formy čistě lineárně. Vlastnosti nelineárně působících prvků, jako jsou tahové pruty nebo podpěry s výpadkovými kritérii, se nezohledňují.
- Volba 'Inkrementální metoda s analýzou vlastních čísel (nelineární)' umožňuje zahrnout všechny nelinearity při stanovení vlastních forem. V průběhu postupného zvyšování zatížení až do porušení se zachycují výpadková kritéria a nelineární účinky prutů, podpěr nebo kloubů. Výpočet probíhá iterativně a tedy vyžaduje odpovídající čas. Touto metodou lze spolehlivě určit pouze nejnižší vlastní číslo.
- V případě 'Inkrementální metody bez analýzy vlastních čísel (nelineární)' se zatížení zvyšuje tak dlouho, dokud nenastane porušení. Nevytvářejí se žádné vlastní formy.
Standardně je nastavena čtyři vlastní čísla. Tím je většinou možné spolehlivě posoudit chování klopení.
Statická analýza
Pro analýzu klopení máte přístup ke stejným výpočetním parametrům, které jsou popsány v oddíle Analýza pro obecné zadání.
Posouzení
Posouzení deskového klopení je považováno za splněné, pokud 'Hraniční faktor zatížení' dosahuje alespoň 15. Tato hodnota je v EN 1993-1-1, 5.2.1(3) doporučena pro αcr u plastického výpočtu. Při menším větvícím faktoru zatížení než 15 nastává stabilitní selhání. Můžete změnit výchozí hodnotu, pokud to bude nutné.