Ohybová tuhost
Jak je vysvětleno v Kapitole 2.4.1, vychází se při výpočtu z ekvivalentních tuhostí konstantních po prvcích. Při tomto postupu je důležité velmi jemné rozdělení v oblastech významných skoků v tuhosti (přetržení, mez kluzu). Příliš hrubé rozdělení prvků může vést jak k chybné oblastní interpretaci tuhostních poměrů tak i k oscilaci tuhostí. V takovém případě se musí v RFEMu provést zjemnění sítě prvků FEM, aby bylo možné podchytit tyto efekty.
Dalším důležitým aspektem pro minimalizaci nekonvergentních statisticky neurčitých systémů je potlačení změn v tuhosti. Zvlášť v případech, v kterých tvorba trhlin a deformace (slabě vyztužené průřezy) silně ubývá, může vést příliš náhlá změna tuhostí k "vypuknutí" iterace.
Následující zobrazení znázorňuje souvislost mezi momentem, zakřivením a tuhostí.
Ze souvislostí vysvětlených v předchozí části vyplývá podle následující zákonitosti tuhost sečny závislá na zatížení: