2.3.2 Zredukování průřezu

Zredukování průřezu

Po rozdělení zón v průřezu se stanoví teplota θ_i uprostřed každé zóny i. To probíhá s pomocí teplotních profilů podle EN 1992-1-2, Příloha A, které jsou založeny na následujících předpokladech:

• Specifická teplota betonu odpovídá údajům v EN 1992-1-2, Kapitola 3.2.2.
• Vlhkost je 1.5 % (u vlhkostí > 1.5 % jsou zobrazované teploty na jisté straně).
• Teplotní vodivost betonu je spodní mez z EN 1992-1-2, Kapitola 3.3.3.
• Emisivita betonového povrchu je 0,7.
• Konvekční součinitel prostupu tepla je 25 W/m²K.

U teploty stanovené ve středu zóny i se určuje redukční součinitel k_c (θ_i), aby se zohlednil úbytek charakteristické pevnosti betonu v tlaku f_ck. Tento redukční součinitel k_c (θ_i) závisí na přísadách betonu:

U běžného betonu s křemennými přísadami se podle EN 1992-1-2, Obr. 4.1 aplikuje křivka 1, u běžného betonu s vápencovými přísadami křivka 2.

Průřez poškozený požárem je znázorněn redukovaným průřezem. To znamená, že při posuzování nosnosti není zohledněna poškozená zóna u požárem zasažených stran o tloušťce a_z.

Výpočet poškozené tloušťky zóny a_z probíhá v závislosti na typu stavební části:

• Nosníky, desky

$a_z = w · \left[1 - \frac{k_{c,m}}{k_c\left({\theta }_M\right)}\right]$

• Sloupy, stěny a další konstrukce, u kterých je třeba zohlednit dopady teorie II. řádu

$a_z = w · \left[1 - {\left(\frac{k_{c,m}}{k_c\left({\theta }_M\right)}\right)}^{1.3}\right]$

kde