Odpověď:
V parametrech výpočtu programů RFEM 5 a RSTAB 8 jsou v záložce Globální parametry výpočtu k dispozici vstupní pole Počet přírůstků zatížení pro zatěžovací stavy/kombinace zatížení. Tyto dvě položky řídí numerické inkrementální použití definovaných okrajových podmínek zatížení v příslušných zatěžovacích stavech a v kombinacích zatížení. Reciproční hodnota zadání udává zlomek zatížení.
Proces řešení následně na model postupně aplikuje definované zlomky zatížení v takzvaných přírůstcích zatížení až do okamžiku dosažení úplného zatížení modelu. V příslušných zátěžových krocích se řešič rovnic pokouší najít rovnováhu v rámci maximálních povolených iterací, a tak předvolit vhodné počáteční hodnoty pro další přírůstek zatížení.
Obrazně je možné si představit, že při procesu řešení se shromažďuje celé zatížení zatěžovacího stavu nebo kombinace zatížení v "konvi", ze které se postupně "nalije" na model. Počet přírůstků zatížení přitom koreluje s rychlostí aplikace zatížení. Rychlost by přitom neměla být chápána jako reálný časový parametr, ale čistě numericky.
Důležité: Postupná aplikace zatížení má efekt pouze v případě nelineárních nosných konstrukcí. Se zvyšujícím se počtem přírůstků zatížení zpravidla dostáváme odpovídající vyšší kvalitu výsledků. Hlavním cílem této metody je nalézt v příslušných přírůstcích zatížení mikrokonvergenci pro zadání nových počátečních hodnot pro další přírůstek zatížení, a tím nakonec dosáhnout makrokonvergence pro celý zatěžovací stav.
