6290x
001655
4.9.2020

Superpozice modálních odezev při analýze spektra odezvy pomocí ekvivalentní lineární kombinace

Analýza spektra odezvy je jednou z nejčastěji používaných metod posouzení seizmických účinků. Tato metoda má mnoho výhod. Nejvýznamnější je pak asi zjednodušení: Složitost zemětřesení se zjednodušuje do té míry, že posouzení lze provést s přijatelným úsilím. Nevýhodou této metody naopak je, že v důsledku tohoto zjednodušení se mnoho informací ztrácí. Jedním ze způsobů, jak tuto nevýhodu zmírnit, je použití ekvivalentní lineární kombinace pro superpozici modálních odezev. Blíže vysvětlíme v našem příspěvku na konkrétním příkladu.

Teoretické pozadí

Při analýze spektra odezvy se stanoví pro každou vlastní frekvenci modální odezva na základě zadaného spektra odezvy. U složitých systémů se může stát, že je třeba zohlednit velké množství vlastních tvarů. Následná superpozice se může proto jevit jako obtížná, protože ve skutečnosti se nikdy nemohou projevovat současně veškerá vlastní kmitání ve své plné velikosti. Abychom tuto skutečnost mohli při výpočtu zohlednit, jednotlivé modální odezvy se superponují kvadraticky. Příslušná evropská norma pro posouzení EN 1998-1 k tomu stanoví dvě pravidla: metoda pro druhou odmocninu ze součtu čtverců (pravidlo SRSS) a metoda úplné kvadratické kombinace (pravidlo CQC) [1].

Použití těchto pravidel obvykle vede k realistickým a hospodárným výsledkům na rozdíl od jednoduchého sčítání. Při superpozici se ovšem ztrácí směr buzení, a tím i znaménka výsledků. V důsledku toho se výsledky zobrazí vždy jako maximální hodnoty v kladném i v záporném směru. Přidružené vnitřní síly, například příslušný moment při maximální normálové síle, se přitom ztrácí. Tomu lze zabránit úpravou pravidel SRSS a CQC: Vzorce se místo jako odmocnina zapisují jako lineární kombinace. Diese Regel wurde durch Prof. Dr.-Ing. C. Katz eingeführt [2] und wird nachfolgend am Beispiel der SRSS-Regel gezeigt.


Porovnání výsledků na příkladu

Vliv ekvivalentní lineární kombinace si ukážeme na jednoduché dvourozměrné ocelové konstrukci. Uvažovat přitom budeme tři vnitřní síly: normálovou sílu N, posouvající sílu Vz a moment My. Pro názornost použijeme modul RF-DYNAM Pro - Equivalent Loads. Chování v modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations je stejné.

Vypočítají se čtyři vlastní tvary výhradně ve směru X a použije se spektrum odezvy podle EN 1998-1. Die Aktivierung der äquivalenten Linearkombination und die Wahl der Kombinationsregel erfolgt im Reiter "Verfahren mit äquivalenten Kräften" unter "Dynamische Lastfälle" [3].

Výsledky jednotlivých modálních odezev analyzujeme na příkladu uzlu číslo 5 (na prutu 6 → levá strana). Uvedeny jsou v následující tabulce.

Odezva od vlastního tvaru 1 Odezva od vlastního tvaru 2 Odezva od vlastního tvaru 3 Odpověď z vlastního tvaru 6
Normálová síla N 1,361 kN -0,246 kN 0,815 kN -2,322 kN
Schubkraft V 0,480 kN -1,635 kN -0,556 kN 1,546 kN
Moment M -2,400 kNm 8,174 kNm 2,781 kNm -7,732 kNm

Při uplatnění standardního pravidla SRSS dostaneme následující hodnoty.



Pro vyhodnocení těchto výsledků v programu RFEM se podíváme na vygenerovanou kombinaci výsledků. Maximální výsledky jsou znázorněny jak v grafickém okně, tak v tabulce „4.6 Pruty - vnitřní síly“.

Nyní vypočítáme vnitřní síly podle upraveného pravidla SRSS. Při ekvivalentní lineární kombinaci se vnitřní síly spočítají zvlášť pro každý maximální účinek. Pro maximální normálovou sílu dostaneme následující vnitřní síly.




Takto je třeba nyní postupovat u všech účinků. Výsledné vnitřní síly jsou uvedeny v následující tabulce.

Normálová síla N Schubkraft V Moment M
Max N 2,823 kN -1,058 kN 5,292 kNm
Min N -2,823 kN 1,058 kN -5,292 kNm
Max V -1,263 kN 2,367 kN -11,836 kNm
Min V 1,263 kN -2,367 kN 11,836 kNm
Max M 1,263 kN -2,367 kN 11,836 kNm
Min M -1,263 kN 2,367 kN -11,836 kNm

V grafickém okně v RFEMu jsou znázorněny vždy pouze maximální vnitřní síly. V tabulce ovšem můžeme vidět rozdíly.

Závěr a další možnosti použití

Ukázali jsme, že příslušné vnitřní síly při použití ekvivalentní lineární kombinace zůstávají zachovány. Pokud použijeme toto kombinační pravidlo a načteme ho do návrhových modulů, dostaneme obvykle hospodárnější výsledky. Příklad použití v přídavném modulu lze najít níže mezi odkazy.

Ekvivalentní lineární kombinaci lze uplatňovat i jinde než v modulu RF-/DYNAM Pro. Lze ji aktivovat v parametrech výpočtu u libovolné kombinace výsledků, pokud použijeme pravidlo SRSS. U pravidla CQC je postup podobný. Pravidlo CQC lze ovšem použít pouze u těch kombinací výsledků, v nichž jsou výlučně zatěžovací stavy s kategorií účinku Seizmicita a parametry pro pravidlo CQC byly definovány v samotném zatěžovacím stavu.

Odpověď na otázku, jaké kombinační pravidlo se má nakonec pro posouzení použít, není jednoznačná. Pravidlo CQC poskytuje vždy přesnější výsledky, protože může zohlednit význam vlastních tvarů ležících blízko sebe. Pravidlo SRSS lze použít při ručních výpočtech. V počítačově podporovaných výpočtech, například v programech RFEM a RF-DYNAM Pro, se doporučuje používat pravidlo CQC, sestavené jako lineární kombinace, protože v každém případě vede ke správným a hospodárným výsledkům. Výpočetní náročnost se zvyšuje pouze nepatrně.


Autor

Ing. Effler se podílí na vývoji v oblasti dynamiky a v rámci technické podpory pečuje o naše zákazníky.

Odkazy
Reference
  1. Eurokód 8: Navrhování konstrukcí na odolnost proti zemětřesení - Část 1: Obecná pravidla, seizmická zatížení a pravidla pro pozemní stavby, EN 1998-1:2004/A1:2013.
  2. Katz, C. Anmerkung zur Überlagerung von Antwortspektren. D-A-CH Mitteilungsblatt, 2009.
  3. Software Dlubal. (2020). Manuál RF-DYNAM Pro. Tiefenbach: Dlubal Software, září 2017
Stahování


;