Kombinace zatížení a výsledků

Následující odpověď se týká programů RFEM 6 a RSTAB 9.

Pokud chcete použít analýzu druhého řádu, je třeba definovat kombinace zatížení. V případě kombinace zatížení jsou zatížení obsažených zatěžovacích stavů kombinována do "jednoho velkého zatěžovacího stavu" s ohledem na odpovídající dílčí bezpečnostní faktory, a tento zatěžovací stav je pak vypočítán podle analýzy druhého řádu.

Naopak u kombinace výsledků se nejprve vypočítají obsažené zatěžovací stavy. Poté jsou výsledky superponovány s ohledem na dílčí bezpečnostní faktory. Není možné nastavit metodu výpočtu pro kombinace výsledků. To je možné pouze pro zatěžovací stavy a kombinace zatížení.

Pro zatěžovací stavy a kombinace zatížení můžete v nastavení statické analýzy specifikovat metodu analýzy; například analýzu druhého řádu (viz Obrázek 01). Pokud model obsahuje pruty typu "Kabel", tyto prvky se vypočítávají dle analýzy velkých deformací.

Pro zatěžovací stavy a kombinace zatížení vždy získáte jednoznačné vnitřní síly. Na druhou stranu, kombinace výsledků zahrnují obálku vnitřních sil (maximální a minimální hodnoty). Protože výsledky zatěžovacích stavů a kombinací zatížení jsou superponovány v kombinacích výsledků, RC tedy mohou obsahovat výsledky podle lineární statické analýzy nebo analýzy druhého řádu.

Ve vašem modelu můžete také kombinovat definované ZS do shrnující RC s nebo kritériem (například RC1 = KZ1/trvalé nebo KZ2/trvalé nebo KZ3/trvalé...). Tímto způsobem získáte maximální vnitřní síly a deformace s ohledem na analýzu druhého řádu (viz Obrázek 02).

"Trvalé nebo superpozice" má za následek, že jeden nebo oba KZ jsou používány pro výsledky. Při propojení výsledků s "alternativní nebo superpozice" se také může stát, že žádný z KZ není relevantní pro výsledky RC. Vnitřní síly a deformace se pak mohou stát nulovými.

Obecné

Kombinace zatížení a výsledků

Kombinace zatížení: Nastavení pro statickou analýzu

Kombinace výsledků: Nebo Superpozice ZS pomocí „stálého“ kritéria