Základy
Při návrhu sloupů je třeba pro posouzení bezpečnosti při vzpěru rozhodnout, zda se mají zohlednit účinky druhého řádu. Přitom se štíhlost konstrukčního prvku porovnává s přihlédnutím k přilehlým dílcům s mezními hodnotami štíhlosti podle příslušných norem. Štíhlost tlačeného prvku se stanoví z výrazu
V běžných rámových konstrukcích lze vzpěrné délky l0 sloupů vypočítat pomocí následujících rovnic:
- Ztužené prvky
- Neztužené prvky
Přitom k1 a k2 jsou poměrné poddajnosti v natočení obou konců prutu. Stanoví se podle obr. 01.
Průřezový modul příčle v kroucení MR se určí ze vztahu
Součinitel α se stanoví na základě podmínek kloubového podepření odlehlého konce příčle, respektive z průběhu momentů v příčli. Také tyto vztahy lze převzít z obr. 01.
V zásadě by měly hodnoty poměrné poddajnosti k ležet v rozmezí 0,1 a ∞. Přitom 0,1 odpovídá ohybově zcela tuhé podpoře a ∞ kloubovému podepření. Teoretická mezní hodnota pro pevné vetknutí je 0. Protože se zcela tuhé uložení v praxi vyskytuje zřídka, doporučuje se podle [2], čl. 5.8.3.2 (3) minimální hodnota 0,1.
Alternativně lze vzpěrnou délku stanovit pomocí rovnice
Příklad
Na obr. 02 je znázorněna konstrukce pro výpočet vzpěrné délky. Výpočet se vzorově provede u sloupu S1 pro vzpěr okolo osy y.
Na obr. 03 vidíme hodnoty vypočítané v modulu RF-/CONCRETE Columns.