Stanovení návrhových momentů

V případě vyztužených základů je třeba stanovit návrhové momenty pro ohybovou výztuž desky z tlaku zeminy. Existují dvě dvojice návrhových momentů:

• Dvojice návrhových momentů pro dolní výztuž desky
• Dvojice návrhových momentů pro horní výztuž desky

Tyto dvojice návrhových momentů se skládají z návrhových momentů pro příslušnou výztuž ve směru hlavních os souřadného systému podpory.

Betonové základy | Určení návrhových momentů

Na obrázku je znázorněn jednoduše zatížený základ. Pod základovou patkou vzniká přímkový průběh napětí. Program zajišťuje přesné stanovení napětí pod čtyřmi rohovými body základu a také ve středu základu a v případě potřeby stanovení průběhu spáry. Jakmile je znám průběh napětí pod základovým blokem, lze stanovit návrhové momenty pro dolní výztuž desky ve směru x a y.

návrhové řezy

Stanovení návrhových momentů je založeno na takzvaných "návrhových řezech". Provedení závisí na způsobu připojení sloupu k základové desce. Pro jednotlivé typy spojů program automaticky stanoví příslušné návrhové řezy (některé typy základů se teprve připravují).

Sloup bez kalichového nebo blokového základu

Betonové základy | Návrhový řez vnější strany sloupů

Návrhové řezy jsou vedeny po stranách sloupu. Vzdálenosti Δ_x a Δ_y příslušných návrhových řezů od příslušných rovnoběžných os souřadného systému podpory se tak stanoví následovně:

Kalichový základ s hladkými kalichovými vnitřními stěnami

Betonové základy | Kotevní základ s hladkými kotevními vnitřními stěnami: Kontrola dimenzování podél vnější strany sloupů

Návrhové řezy jsou vedeny po vnějších stranách sloupu jako v případě sloupu bez bucketu.

Kalichový základ s hrubými kalichovými stěnami

Betonové základy | Rourkové základy s hrubými vnitřními stěnami: Výpočtový průřez uprostřed rourkové stěny

Návrhové řezy procházejí středem stěn kalichu. Dostaneme následující vzdálenosti:

Návrhové momenty

Nejdříve se stanoví výslednice napětí v tlaku jako objem tělesa namáhaného v tlaku za návrhovým průřezem. Program stanoví vzdálenost těžiště tohoto tlakového namáhaného tělesa kolmo k návrhovému řezu. Součin výsledné tlakové síly vynásobený vzdáleností od návrhového průřezu vede k tlakovému momentu M_d.

Tlakový moment M_d se tak stanoví z tlakového napětí, které zahrnuje také složky zatížení, které zatěžují zeminu přímo ve směru svého působení, a nezpůsobují tak žádné ohyby základové desky. K těmto tlakovým složkám napětí dochází vlivem vlastní tíhy základové desky, nadnásypu a v případě potřeby přídavného rovnoměrně rozděleného plošného zatížení. Tyto složky je třeba odečíst od momentu v tlaku. To se provádí vynásobením plochy základu až po návrhový řez vzdáleností těžiště a následně vynásobením příslušnými plošnými zatíženími. Tímto způsobem se vypočítá složka_MG z tlakového momentu, který nezpůsobuje ohyb, a musí se proto odečíst od M_d. Zbývající rozdíl pak vede k návrhovému momentu_Mdolní.

Výpočet dimenzionálního momentu pro dolní armaturu

Tímto způsobem se stanoví návrhové momenty pro výztuže ve směru x a y.

Návrhový moment pro výztuž horní desky se vypočítá analogicky z rozdílu momentů od tlaku zeminy a zatížení.

Výpočet návrhového momentu pro spodní výztuž