Při posouzení velmi nepříznivého zatížení jádra podle DIN EN 1997-1[1] A 6.6.5 se ověřuje, zda v důsledku stálých účinků a nejnepříznivější kombinace zatížení.
Stálé účinky
Výsledné charakteristické zatíženíVk v základu by mělo ležet v oblasti prvního jádra. Zohledňují se pouze účinky, únosnosti nikoli.
Ověření, zda seVk nachází v první oblasti jádra, je následující:
Nejnepříznivější kombinace stálých a proměnných účinků
Výsledné charakteristické napětíVk by nemělo ležet mimo druhou oblast jádra. Také v tomto případě se zohledňují pouze účinky.
Ověření, že seVk nachází mimo druhou oblast jádra, je následující: