Epizodu podcastu s celým rozhovorem najdete zde:
#030 Hlavní plán BIM pro rok 2022 feat. Bernd Schlenker
Kariéra Bernda Schlenkera
Bernd Schlenker je podnikatel a vystudovaný architekt. Po studiích se pustil do vlastního podnikání s cílem přinášet IT řešení dalším architektům. V oboru IT se pohybuje více než 30 let. Jeho cesta vedla od poradenství k prodeji a distribuci, jak se postupně objevovalo více řešení a celá věc se vyvíjela. Dnes doprovází mnoho zákazníků na téma digitalizace ve stavebnictví. Je partnerem a členem vedení společnosti auxalia a působí v oblasti marketingu a business developmentu. Pan Schlenker má také zkušenosti s BIM poradenstvím, školeními atp.
Produkt Revit společnosti Autodesk byl prvním kontaktem pana Schlenkera v oblasti BIM. Zpočátku se jednalo převážně o 3D modelování, ale postupně se rozšiřovala témata jako rozšiřování dat atd.
Také architekty musel na začátku přesvědčit CAD. Cítili, že je to jen překážka pro stavební inženýry a kreativitu. Pan Schlenker proto vždy přiblížil téma CAD dříve, než se mohli věnovat samotnému řešení. Stejné to bylo s BIM: Teprve poté, co si o tom promluvili a výhody byly jasné, bylo možné najít řešení.
Daniel dodává, že krok od kreslených 2D plánů ke CADu byl velký a další krok k BIM je ještě větší. Zde máte co dělat nejen s 3D modely, ale také jsou k dispozici všechna data.
I dnes je třeba často přemlouvat, i když se BIM stalo běžnějším.
Jak může BIM změnit stavebnictví?
Podle pana Schlenkera je BIM prostě nutnost. Nevyhnutelný je 3D plán, obohacování a vyhodnocování dat v závislosti na fázi. Jedním z cílů je vyhnout se nadbytečným datům. Ty se často generují interně, ve vaší vlastní kanceláři nebo živnosti, což lze jistě omezit pomocí BIM.
Spolupráce vyžaduje také správnou technologii a metodu. BIM však vždy představuje pouze část digitalizace. Existuje mnoho dalších důležitých aspektů, například dobrá komunikace.
Jaké jsou překážky při zavádění BIM?
Pan Schlenker zmiňuje problém, že lidé často myslí jen na svou pracovní oblast. BIM znamená spolupráci mezi plánováním a realizací, což je pro mnohé neobvyklé. Pro přínos projektu musíte sami generovat data, která vám k ničemu nejsou. To se často setkává s nepochopením. Podle pana Schlenkera jsme zapomněli, jak se dopracovat ke společnému cíli. Každý má svoji živnost a stará se o několik projektů současně. Důležitým problémem je také fragmentace odvětví: Existuje mnoho individuálních specializovaných projektantů a mnoho realizátorů, což ztěžuje koordinaci.
Proč digitalizace postupuje tak pomalu?
Velcí plánovači již dávno uznali, že je efektivnější upustit od právě této malé části. U těch menších má každý své téma, což ztěžuje přístup. Mnoho nových konceptů, např. B. z Ameriky, zde lze jen stěží zavést, protože účastníci jsou organizováni úplně jinak. V Americe toho exekutor plánuje hodně; Plánování a realizace jsou zde jasněji odděleny. Možná se podobným směrem bude ubírat také trend u nás, ale samotná velikost není rozhodující.
Budou se v BIM plánovat i jednoduché projekty, jako jsou rodinné domy?
Aspekty jako spotřeba materiálu a zdroje vyžadují hustotu informací, která dnes ještě není k dispozici, říká pan Schlenker. BIM má ale podle něj smysl i u rodinných domů, a to při poněkud zjednodušeném způsobu plánování. U trendů, jako je chytrá domácnost, musíte také uvést správné informace.
Hlavní plán BIM pro spolkové budovy
V tomto hlavním plánu jsou definovány požadavky pro zavedení metody BIM v federálním stavebnictví, vysvětluje pan Schlenker. Právě tam by mělo být vše efektivnější, včasnější atp. Plán se týká cílů, jako je efektivní komunikace, informované rozhodování, komplexní správa informací a další. Specifikuje potřebu akce. Toho by mělo být dosaženo do konce roku 2022 pomocí implementační strategie.
Aby byl směr jasný, je plánován BIM manuál s předdefinicí. Tato směrnice by měla být neustále rozvíjena a doplňována o nové nápady a možnosti.
Pan Schlenker je členem BIM clusteru v Bádensku-Württembersku. Zde se setkávají lidé se zájmem o BIM, aby se vzájemně poučili ze svých zkušeností. Na vstupní akci, která se konala před 8 lety, nechyběl ani někdo ze státní stavební správy. Z velké části panovalo nadšení pro BIM, ale tento člověk řekl, že by to bylo zajímavější pro větší vývojáře a že si nemohou diktovat způsob práce, pouze popsat výsledek. O tři až čtyři roky později představili ti, kteří tehdy zastávali tak rezervovaný názor, své první BIM projekty. Taková změna je nutná, říká pan Schlenker, aby také na nejvyšší úrovni byl jasný cíl prosadit tento nový vývoj.
Ve vnitřní správě je ale stále hodně stavenišť. Problémy začínají u bezpečnosti dat. Bezpečnostní směrnice někdy například znemožňují všem zúčastněným využívat cloudový přístup. Kdo skutečně musí BIM implementovat, často selhává kvůli nedostatku znalostí a příležitostí. Jiná cesta však podle pana Schlenkera není. Navzdory těmto potížím je realizace jen otázkou času. Tento čas však bude administrativa potřebovat.
I v oblasti CAD se někdy v důsledku nedostatku znalostí a zkušeností nedostatečně implementují specifikace vedení nebo příslušných komisí. V oblasti BIM je to jistě mnohem extrémnější. Musí být také zavedeny schvalovací postupy. Pravidla atd. jsou velkou pomocí. Zbývá vyřešit mnoho problémů, jako například téma B. ocenění. Problém je v tom, že se často klade důraz spíše na nižší náklady než na kompetence.
Jak vypadá budoucnost stavebnictví?
Vždy se stavěly složité budovy. Nicméně je třeba hledat nové cesty, abychom dosáhli integrálních procesů a dobré spolupráce, říká pan Schlenker. Pro rozhodování ve prospěch udržitelnosti, rychlé realizace projektů atd. jsou rozhodující správná data ve správný čas. To vyžaduje vhodnou technologii a metodu, ale také správné myšlení.
U trendů jako 3D tisk nebo AI jsou příležitosti a technologie jedna věc, ale procesy a přístupy věc druhá. Za velmi vzrušující považuje pan Schlenker také integrovaný projektový management, IPA. Zde se pomocí vícestranné smlouvy předem sejdou všechny zúčastněné strany pod společným cílem a společně dostanou zaplaceno. Předchází se tak sporům a nejednoznačnostem, zajišťuje se vyšší efektivita a lepší struktura.
Pan Schlenker také zmiňuje štíhlý management: Je to z. B. při plánování přesně vyjasnil a předem definoval, které kroky a kdy se mají provést. Projekt je načasován podobně jako samotná stavba. Do týdne je jasné, co a jak se bude instalovat. Tím se dosáhne integrovanějšího plánování. Všichni zúčastnění vědí, kde mají být, a vy na to můžete rychleji reagovat. Samozřejmě i zde platí: Tato metoda je účinná teprve při interakci všech faktorů.
Výzvy a potíže ve stavebnictví
Úroveň digitalizace ve stavebnictví je stále velmi nízká. To však také vytváří mnoho příležitostí. K dispozici jsou nové materiály, technologie a postupy a také řada možností, jak lépe plánovat, stavět a provozovat. Možná také musí někteří přehodnotit svůj obchodní model, věnovat se poradenství a podobně, nebo spojit síly s ostatními, říká pan Schlenker.
- "' ' Myslím, že tyto možnosti jsou velmi otevřené. Stačí je použít. ' ' "(Bernd Schlenker)
Využil by přání zlepšit plánování nebo stavební praxi, aby byl otevřenější novým nápadům. Mělo by se to víc zkoušet, člověk by měl být zvědavější a prostě dělat věci.
Oblíbená budova pana Schlenkera
Pan Schlenker například považuje budovu Opery v Sydney za velmi vzrušující. Každá budova, která je tak známá, že ji dokáže popsat nebo načrtnout téměř každý, ho fascinuje. Jako další příklad uvádí Elbphilharmonie v Hamburku, kde také sídlí auxalia. To jsou struktury, které se opravdu pamatují.