Diplomová práce 000471 | Klopení při působení osového tahu
Počet uzlů | 19 |
Počet linií | 34 |
Počet prutů | 0 |
Počet ploch | 16 |
Počet těles | 0 |
Počet zatěžovacích stavů | 12 |
Počet kombinací zatížení | 1 |
Počet kombinací výsledků | 0 |
Celková hmotnost | 0,647 t |
Rozměry (metrické) | 5,000 x 0,581 x 0,220 m |
Rozměry (imperiální) | 16.4 x 1.91 x 0.72 feet |
Tento model si můžete stáhnout a využít ho k procvičování nebo pro své projekty. Neodpovídáme a neručíme ovšem za správnost ani úplnost modelu.
Pro vyhodnocení vlivu lokálních jevů na stabilitu štíhlých prvků nabízí programy RFEM 6 a RSTAB 9 možnost provést lineární analýzu kritického zatížení na úrovni průřezu. Následující článek se zabývá základy výpočtu a vyhodnocení výsledků.
Výhodou addonu Ocelové přípoje v programu RFEM 6 je, že lze ocelové přípoje posuzovat pomocí konečně-prvkového modelu, který se vytváří automaticky na pozadí. Zadání komponent ocelového přípoje, na základě kterého se vytváří model, lze provést ručně, nebo pomocí dostupných šablon v databázi. Ta druhá metoda je popsána v předchozím příspěvku v databázi znalostí s názvem „Zadání komponent ocelového styčníku pomocí databáze“. O zadání parametrů pro posouzení ocelových přípojů pojednáváme v odborném článku „Posouzení ocelových přípojů v programu RFEM 6 “.
Při stabilitní analýze pro posouzení metodou náhradního prutu podle EN 1993-1-1, AISC 360, CSA S16 a dalších mezinárodních norem je třeba zohlednit návrhovou délku (tedy vzpěrnou délku prutů). V programu RFEM 6 lze vzpěrnou délku stanovit ručně přiřazením uzlových podpor a součinitelů vzpěrné délky nebo ji lze také převzít z posouzení stability. Obě možnosti předvedeme v našem příspěvku na výpočtu vzpěrné délky rámové stojky z obrázku 1.
Tento příklad je popsán v odborné literatuře [1] jako příklad 9.5 a v publikaci [2] jako příklad 8.5. U posuzovaného hlavního nosníku plošiny je nutné posoudit klopení. Jedná se o symetrický konstrukční prvek. Posouzení stability tedy může proběhnout podle článku 6.3.2 EN 1993-1-1. Vzhledem k jednoosému ohybu by se posouzení mohlo provést také obecnou metodou podle článku 6.3.4. Stanovení součinitele kritického zatížení na idealizovaném modelu prutu se má ovšem navíc v rámci výše zmíněných metod ověřit pomocí MKP modelu.
- Mnoho typů konstrukčních prvků, jako jsou patní a čelní desky, stojiny, úhelníky, styčníkové plechy, výztuhy, náběhy nebo žebra pro snadné zadání typických spojovacích situací
- Univerzálně použitelné základní komponenty (např. plechy, svary, šrouby, pomocné roviny) pro modelování složitých přípojových situací
- Grafické zobrazení geometrie spoje s dynamickou aktualizací během zadávání
- Široká škála tvarů průřezů: I-profily, U-profily, úhelníky, T-profily, duté profily, složené a tenkostěnné profily
- Databáze v Dlubal centru s velkým počtem šablonových spojů na straně programu, včetně uživatelských šablon
- Automatické přizpůsobení geometrie spoje na základě vzájemného uspořádání konstrukčních prvků - a to i v případě dodatečných úprav konstrukčních prvků
V konfiguraci mezního stavu únosnosti pro posouzení ocelových přípojů máte možnost upravit mezní plastické přetvoření pro svary.
Komponenta "Patní deska" Vám umožňuje posuzovat přípoje patních desek se zabetonovanými kotvami. Přitom se analyzují desky, svary, ukotvení a interakce ocel-beton.
V dialogu „Upravit průřez“ si můžete nechat zobrazit tvary vybočení stanovené metodou konečných pásů (FSM) jako 3D znázornění.
Doporučené produkty pro Vás