Obecné parametry proudění lze definovat v záložce Základní údaje.
Parametry proudění
V této sekci se zadává typ simulace. Na výběr máte ze dvou typů simulace.
V kapitolách Stacionární proudění a Nestacionární proudění jsou popsána specifická nastavení pro každý typ simulace a příslušné záložky.
„Hustota“ vzduchu závisí na nadmořské výšce, teplotě, atmosférickém tlaku a vlhkosti. Má vliv na dynamické chování kapaliny.
Hodnota „Kinematické viskozity“ udává odolnost vzduchu proti deformaci. Je definován jako poměr viskozity k hustotě vzduchu.
Možnosti
Pro výpočet v programu RWIND 2 jsou podstatné účinky turbulence. Pokud chcete "Uvážit turbulenci", aktivujte zaškrtávací políčko. Účinky turbulentního proudění jsou charakterizovány chaotickými změnami tlaku a rychlosti proudění, na rozdíl od laminárního proudění. Další vysvětlení najdete v kapitole Turbulence.
Okrajovou podmínku skluzu aplikovanou na dolní plochu větrného tunelu lze nastavit zaškrtnutím políčka "Okrajová podmínka skluzu na spodní hranici tunelu". Další informace o okrajových podmínkách najdete v kapitole Větrný tunel.
Pokud je zaškrtnuto políčko "Uvážit drsnost povrchu", zohlední se drsnost pro každou plochu modelu (viz kapitola Rozšířené nastavení). Parametry drsnosti lze definovat v záložce Drsnost povrchu.
Zaškrtávací políčko "Uživatelské rozměry větrného tunelu" umožňuje zadat velikost tunelu ručně. Další podrobnosti o parametrech tunelu najdete v kapitole Větrný tunel. Vlastní rozměry větrného tunelu pak můžete zadat v záložce "Větrný tunel" v dialogu "Zatěžovací stavy a kombinace".
Zaškrtávací políčko "Uložit data řešiče pro pokračování výpočtu v RWIND" umožňuje pokračovat ve výpočtu i po uzavření a opětovném otevření projektu (viz kapitola Stacionární proudění ).
Průběh zatížení na prut
Toto nastavení má vliv na působení vygenerovaných zatížení na pruty v modelu.
- Osamělé: Výsledkem zatížení jsou osamělá zatížení v relativních vzdálenostech podél každého prutu. Rozestupy působišť zatížení jsou obvykle velmi malé v závislosti na hustotě sítě.
- Konstantní: Pro každý prut se vytvoří konstantní zatížení po celé délce prutu. Pro každý globální směr působí pouze jedno konstantní zatížení na prut.
- Lichoběžníkové: Podobně jako u konstantních zatížení jsou osamělá zatížení vyrovnána podél prutu. Pro aproximaci skutečných gradientů se ovšem převedou do lichoběžníkového průběhu.
Parametry výpočtu
„Numerický typ řešiče“ je aktuální CFD řešič používaný programem RWIND 2. Jedná se o externí CFD kód OpenFOAM®. Další informace najdete v kapitole CFD řešič.
Konečná objemová hustota sítě okolo modelu je řízena procentuální referencí. Toto specifické zjemnění se používá pro zjednodušení modelu a výpočet proudění. Přednastavená hustota (20 %) obvykle vede k relativně malému počtu konečných objemů a k relativně rychlému výpočtu. Minimální procento je 10%. Jedná se o poměrně hrubou síť s nejmenším počtem objemů. Čím vyšší je hustota sítě, tím menší budou buňky konečných objemů. Výsledky jsou tak přesnější, ale výpočet bude vyžadovat více času vzhledem k většímu počtu objemů. Nastavení maximální hustoty sítě (100 %) vede k velmi jemným sítím s miliony objemů. Výpočet 3D proudění na takovýchto sítích je na hranici možností současných počítačů s dobou výpočtu od několika hodin do několika dní.
Další informace najdete v kapitole Výpočetní síť a zjednodušení modelu.
'Typ zahuštění sítě' lze definovat pro zakřivení ploch modelu nebo globálně pro vzdálenost od ploch modelu; viz kapitola Obecně, konečná objemová síť.
Volba "Mezní vrstvy" určuje, zda se má síť konečných objemů vedle ploch modelu speciálně zjemnit. Toto zahuštění poskytuje lepší výsledky v blízkosti hranic modelu (viz obrázek
Konečná objemová síť s pěti hraničními vrstvami
). Pro zohlednění drsnosti povrchu důrazně doporučujeme aktivovat mezní vrstvy a zadat počet vrstev NL
účtu.