V programu RSECTION jsou k dispozici následující metody posouzení: analýza tenkostěnnou metodou a analýza metodou konečných prvků. Preferovanou metodu můžete vybrat v Základních údajích modelu, jak je znázorněno na obrázku 1. Rozdíl mezi těmito dvěma metodami je v tom, které charakteristiky a napětí se pro neoslabený průřez počítají. V prvním případě se průřezové charakteristiky počítají analyticky jak pro neoslabený, tak pro účinný průřez.
Při analýze metodou konečných prvků se naopak průřezové charakteristiky neoslabeného průřezu spočítají pomocí konečných prvků na základě definovaných částí, zatímco u účinného průřezu se jedná o analytický výpočet. Účinný průřez tak lze vypočítat pro obě metody výpočtu, pokud je k dispozici licence pro rozšíření Účinný průřez, jak je znázorněno na obrázku 1.
Vzhledem k tomu, že požadovaný řez byl v programu již vytvořen a v Základních údajích byla vybrána příslušná metoda výpočtu jako na obrázku 1, je dalším krokem zadání zatěžovacího stavu, ve kterém budou vnitřní síly od určitého účinku uloženy.
To lze provést tak, jak je znázorněno na obrázku 2, kde budete vyzváni k výběru kategorie účinků a zaškrtnutí/odškrtnutí políčka "Řešit", které určuje, zda se zatěžovací stav bude při výpočtu analyzovat. Zatěžovací stavy můžete vytvářet, kopírovat nebo mazat přímo v seznamu zatěžovacích stavů, který obsahuje všechny zatěžovací stavy modelu.
Jakmile jsou zatěžovací stavy vytvořeny, je možné definovat vnitřní síly. To lze provést jak v okně Zatěžovací stavy a kombinace , tak v tabulce Vnitřní síly , jak je znázorněno na obrázku 3. Model lze posoudit pro libovolný zatěžovací stav pomocí několika vnitřních sil působících na jednotlivých místech x podél prutu.
Pokud existují různé kombinace vnitřních sil, lze je použít jednotlivě v různých zatěžovacích stavech, na různých prutech nebo na různých místech x ve stejném zatěžovacím stavu. Lze tak přiřadit normálové a posouvající síly, krouticí a ohybový moment a bimoment (obrázek 3).
Jako alternativu k této možnosti ručního zadání vnitřních sil lze importovat vnitřní síly z programu RSTAB nebo RFEM, jak je znázorněno na obrázku 4. Za tímto účelem je třeba definovat model, ze kterého se mají importovat vnitřní síly, výběrem modelu z Dlubal centra nebo pomocí dialogu Windows "Otevřít". Aby bylo možné importovat vnitřní síly, je nutné nejdříve uložit příslušný soubor programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 s výsledky.
V seznamu "Typ objektu" je možné určit, zda se mají importovat vnitřní síly průřezů nebo prutů, a vybrat průřez nebo prut, jehož vnitřní síly se mají zohlednit. Zatěžovací stavy / kombinace zatížení, které se mají převzít z modelu, lze vybrat, lze ovšem importovat pouze vnitřní síly spočítaných zatěžovacích stavů / kombinací zatížení (zatěžovací stavy / kombinace zatížení bez výsledků jsou vyznačeny šedě). V programu RSECTION se vytvoří jeden zatěžovací stav pro každý importovaný zatěžovací stav a kombinaci zatížení; pokud tedy již nějaký zatěžovací stav existuje, je možné určit, zda se má přepsat, nebo zda se má vytvořit jiný.
Dále je třeba definovat napětí, která se mají vypočítat a zobrazit. To lze provést v dialogu Konfigurace pro napětí , kde je k dispozici seznam napětí a zaškrtávací políčko pro napětí, které se má spočítat. K dispozici je také popis vybraného napětí, jak je znázorněno na obrázku 5. Pro každé napětí je možné v tabulce vybrat typ mezního napětí, takže se využití napětí počítá z poměru stávajícího napětí k vybranému meznímu napětí.
Mezní normálové napětí, které se stanoví jako σx,max = fy, představuje přípustné napětí pro ohyb a normálovou sílu, zatímco mezní smykové napětí udává přípustné smykové napětí od smyku a kroucení a počítá se jako τmax = fy/√3 (kde fy je mez kluzu). Mezní srovnávací napětí naproti tomu představuje přípustné srovnávací napětí při současném působení několika napětí a stanoví se jako σv = fy . Můžete také použít typ mezního napětí "Uživatel" pro ruční úpravu mezního napětí nebo vybrat typ mezního napětí "Žádné" a výpočet využití napětí bude vynechán.
Nyní můžete spustit výpočet a získat výsledky, viz obrázek 6. Napětí, která jsme vybrali v konfiguraci napětí , se vypočítají ze zadaných vnitřních sil a jsou k dispozici v navigátoru Výsledky. Průřezové charakteristiky najdete také v tabulce Průřezové charakteristiky. Všechny dostupné výsledky lze dále dokumentovat v tiskovém protokolu (obrázek 7).
Závěrečné poznámky
V samostatném programu RSECTION lze spočítat všechny důležité průřezové charakteristiky včetně mezních plastických vnitřních sil. Pro průřezy z různých materiálů program stanovuje účinné průřezové charakteristiky. Vybrat si můžeme jednu ze dvou metod posouzení: analýzu tenkostěnnou metodou a analýzu metodou konečných prvků. Rozdíl mezi nimi je v tom, které charakteristiky a napětí se pro neoslabený průřez počítají.
Vždy je však třeba dodržet pracovní postup, kdy se nejprve definují zatěžovací stavy, do kterých se uloží vnitřní síly od určitého účinku, a pak se vyberou napětí, která se mají vypočítat a zobrazit. Tak lze pro každý tvar průřezu spočítat napětí od normálové síly, dvouosých ohybových momentů a posouvajících sil, primárního a sekundárního krouticího momentu a deplanačního momentu. Tento pracovní postup představíme podrobněji v některém z našich dalších článků v databázi znalostí.
