Kromě normálního zatížení sněhem, které působí na níže položenou střechu, je třeba uvažovat přídavné zatížení od sesuvu sněhu a návěje. U obou přídavných zatížení se uvažuje trojúhelníkový průběh po délce klínu návěje ls.
Také je třeba případně zohlednit přídavná zatížení nárazem sesutého sněhu z výše položené střechy.
| γ | tíha sněhu = 2 kN/m³ |
| h | Höhe des Deckensprungs |
| sk | charakteristischer Wert der Schneelast auf dem Boden in kN/m² |
| sad | Bemessungswert für außergewöhnliche Schneelasten auf dem Boden des betreffenden Ortes |
| Cesl | součinitel mimořádného zatížení sněhem |
| ls | Verwehungslänge = |
Pokud je délka spodní střechy b2 kratší než délka návěje Is, uvažují se pouze pořadnice zatížení po okraj střechy.
μ1 = 0,8 (za předpokladu, že nižší střecha je plochá)
μ2 = μs + μw
μs = tvarový součinitel zohledňující sesuv sněhu
α ≤ 15 °: μs = 0
α> 15 °: μs se stanoví z přídavného zatížení s trojúhelníkovým průběhem, rozděleným po délce ls. Jako přídavné zatížení se uvažuje 50% maximálního celkového zatížení sněhem na přilehlém sklonu vyšší střechy.
| μ | Formbeiwert des höher liegenden Daches = 0,8 (unabhängig von der Dachneigung) |
| μw | Formbeiwert für Schnee unter Berücksichtigung von Wind = |
Součet tvarových součinitelů μw + μs lze dále omezit v souladu s národní přílohou (pro Německo) následovně.
Obecný případ (stálá, dočasná situace):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4
Po stranách otevřené přístřešky, s možností odklízení sněhu (b2 ≤ 3 m):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2
Pro alpskou oblast platí podle DIN EN 1991-1-3: 2010-12 a DIN EN 1991-1-3/A1: 2015-12, obrázek C.2 horní hranice pro zatížení sněhem sk ≥ 3,0 kN/m²:
1,2 ≤ µw + µs ≤ (6,45 / sk0,9)
Mimořádné účinky (Severoněmecká nížina) obecně:
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4
Im Falle der außergewöhnlichen Einwirkung muss µw nicht größer angesetzt werden als
µw = ( γ ⋅ h ) / s
kde:
sad= Cesl ⋅ sk
Při umístění sněžníků či jiných srovnatelných překážek se μs nemusí uvažovat.
Příklad použití
- b1 = 10 m
- b2 = 5 m
- h = 3 m
- Sklon horní střechy = 30°
- A = 100 m
- Oblast zatížení sněhem 2
- µ1 = 0,8
- sk = 0,25 + 1,91 ⋅ ((A + 140) / 760)² ≥ 0,85 → 0,85 kN/m²
Rovnoměrně rozložené zatížení sněhem na dolní střeše:
µ1 ⋅ sk = 0,8 ⋅ 0,85 kN/m² = 0,68 kN/m²
Délka návěje:
Tvarový součinitel zohledňující sesuv sněhu:
µs = 0,67
Tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení větru:
Omezení tvarových součinitelů (obecný případ):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4
µ2 = µw + µs = 2,5 + 0,67 = 3,17 → 2,4
µ2 ⋅ sk = 2,4 ⋅ 0,85 kN/m² = 2,04 kN/m²
V programech RFEM a RSTAB lze zatížení od sněhové návěje nebo od sesuvu sněhu pohodlně zohlednit jako lineárně proměnné zatížení na plochu. U prutových konstrukcí lze pro tato zatížení použít generátor zatížení.
