Lze tak oddělit prvky spojené s linií (pruty, plochy a tělesa). Na stejném místě se vytvoří nová linie, která přenáší pouze pouze uzamčené stupně volnosti. Dabei lassen sich nun auch nichtlineare Effekte berücksichtigen.
Nejdříve je nutné vytvořit typ liniového uvolnění. Damit werden die offenen Freiheitsgrade beziehungsweise Federkonstante und gegebenenfalls Nichtlinearitäten definiert. Poté je možné provést liniové uvolnění pro pruty, plochy a tělesa na jednotlivých liniích. V témže dialogu je možné také ovládat osový systém uvolnění.