Je tak možné navzájem oddělit prvky spojené na linii (pruty, plochy a tělesa). Na stejném místě se vytvoří nová linie, která přenáší pouze pouze uzamčené stupně volnosti. Lze tak nyní zohlednit i nelineární účinky.
Nejdříve je nutné vytvořit typ liniového uvolnění. Jsou tak definovány volné konstanty volnosti nebo konstanty tuhosti a případné nelinearity. Poté je možné provést liniové uvolnění pro pruty, plochy a tělesa na jednotlivých liniích. V témže dialogu je možné také ovládat osový systém uvolnění.