U stěžejí nebo sad stěžejí s aktivovanými navrhovacími vlastnostmi je do dialogu úprav přidána záložka Navrhovací ložiska a průhyb. Zde můžete nastavit okrajové podmínky pro mezistavovou kontrolu návrhu oceli, stejně jako specifikace pro ověření lokálního zatížení u studeně tvarovaných profilů.
Navrhovací ložiska
Navrhovací ložiska umožňují segmentaci stěžně nebo sady stěžejí pro kontrolu průhybu. Přiřazení navrhovacích ložisek je možné prostřednictvím tabulky ve všech mezilehlých uzlech objektu. Zde jsou rozpoznány jak uzly typu 'Uzly na stěžni', tak standardní uzly mezi stěžněmi ve skupině stěžní.
Vyberte v seznamu typ navrhovacího ložiska nebo pomocí tlačítka
vytvořte nový typ. Tlačítkem
můžete změnit vybraný typ navrhovacího ložiska. Tlačítko
umožňuje grafický výběr již přiřazeného navrhovacího ložiska z modelu.
Pro teploválcované ocelové profily je vhodný jak typ navrhovacího ložiska 'Obecný', tak i typ 'Ocel'. Pokud použijete navrhovací ložisko pro stěžně z ocelového materiálu, bude přednastaven typ 'Ocel'.
Pokud nechcete zohlednit navrhovací ložisko pro segmentaci, deaktivujte možnost 'Zohlednit ložisko při návrhu na průhyb'. Pro kontrolu průhybu nejsou informace o 'Šířce ložiska' nebo 'Hloubce ložiska' relevantní.
Pokud chcete u studeně tvarovaných profilů provést ověření místního zatížení (lokální stlačení, krimpování žebra nebo lokální vyboulení žebra) podle EN 1993-1-3, 6.1.7, AISI S100 nebo CSA S136, definujte nové navrhovací ložisko a vyberte v seznamu typ 'Ocel'.
Šířkou ložiska w definujete délku tuhé zavedení zatížení sS. Hloubka ložiska d však na ověření nemá vliv. "Ložisko" tedy nepředstavuje ložisko ve vlastním smyslu, ale spíše slouží k popisu geometrických parametrů pro zohlednění zatížení.
Uveďte účinek ložiska pomocí seznamu 'Ložisko od kraje'. Parametry "+z" a "-z" se odkazují na orientaci lokální osy z stěžně. Pokud například působí zatížení na horním okraji nosníku a lokální osa z směřuje dolů, zvolte možnost '-z/z'-osa'. Tímto bude zatížení přijato jako tlakové působení na průřez (při možnosti '+z/z'-osa' by se jednalo o tahové působení, protože zatížení působí na spodním okraji).
V případě, že máte 'Koncové ložisko', aktivujte odpovídající kontrolní pole a definujte 'Převislou délku' c. Při deaktivovaném kontrolním poli bude převislá délka považována za nekonečně velkou, tedy c > 1.5 hw.
Průhybová kontrola návrhu oceli
Po přiřazení navrhovacích ložisek ke stěžni nebo sadě stěžní jsou vytvořené segmenty pro jednotlivé směry uvedeny v dialogové části pro kontrolu průhybu. Pro každé místo kontroly v daném segmentu se zobrazená referenční délka používá k určení mezní hodnoty. Přepsání automaticky stanovených referenčních délek je možné výběrem zaškrtávacího políčka 'Uživatelské délky'. Všimněte si, že při následné změně délky stěžně v modelu se dříve stanovené uživatelské délky automaticky neupraví.
Mezní hodnoty průhybu jsou v Uživatelských konfiguracích stavu stanoveny pro nosníky podepřené na obou stranách a pro konzoly. Podle definovaných navrhovacích ložisek je pro každý segmentována kontrola zohledněna odpovídající mezní hodnota. Segment s navrhovacími ložisky na obou stranách nebo bez navrhovacího ložiska je považován za nosník, segment s navrhovacím ložiskem na jedné straně za konzolový nosník.
Můžete při kontrole pro každý segment zohlednit předvýhyb a tím snížit hodnotu průhybu. Předvýhyb je u segmentů nosníků brán jako jednovlna a u segmentů konzolových nosníků jako lineární průběh. Zadejte předvýhyb z resp. y jako kladnou hodnotu, pokud probíhá proti lokální stěžejí ose z resp. y. Pro kontrolu výsledné směrového předvýhybu je proveden přepočet komponentů předvýhybu na výslednou směrovou součást. Při kontrole podle EN 1993‑1‑1 se předvýhyb zohledňuje pouze pro kvazistálou návrhovou situaci.
Určete směr kontroly, která hodnota průhybu má být v kontrolách zkoumána. V seznamu jsou dostupné místní osy y a z a výsledný průhyb.
Výběrem odkazu přemístění ovlivníte hodnoty průhybu, které mají být pro kontrolu zkoumány. Pokud je jako reference zvolena nedeformovaná soustava, jsou místní hodnoty deformace uy a uz přímo převzaty z výsledků. S odkazem na přemístěné konce stěžně nebo sady stěžně jsou hodnoty průhybu pro kontrolu redukovány o hodnoty deformace počátečních nebo koncových uzlů, aby mohlo být zajištěno místní ohýbání.