Konfigurace požární odolnosti

Podrobná nastavení pro posouzení požární odolnosti objektu se spravují v konfiguraci Konfigurace požární odolnosti. Tento dialog obsahuje veškeré specifikace provedené pro stanovení teploty oceli relevantní pro posouzení. Základní uspořádání dialogu pro konfiguraci posouzení a možnost jeho přiřazení k jednotlivým objektům popisujeme v následující kapitole posouzení oceli

Konfigurace požární ochrany je k dispozici pouze v případě, že jste pro posouzení ocelových konstrukcí vybrali EN 1993. Pro ostatní návrhové normy se v současnosti neprovádí žádná posouzení požární odolnosti. Norma pro posouzení ocelové konstrukce je vybrána v základních údajích modelu v registru Normy I.

Dialog "Upravit konfiguraci požární odolnosti" pro posouzení ocelových konstrukcí

Veškeré údaje, které v tomto dialogu zadáte, jsou nezbytné pro stanovení konečné teploty oceli pro posouzení požární odolnosti. Se stanovenou teplotou oceli se redukují materiálové vlastnosti podle EN 1993-1-2.

Analytické stanovení teploty oceli

Teplota oceli v určitém časovém okamžiku se stanoví na základě teploty plynu podle různých požárních křivek. V konfiguraci požární ochrany je třeba zadat požadovanou dobu trvání požární ochrany a časový interval pro výpočet teploty.

U průřezu lze při výpočtu předpokládat, že bude vystaven požáru ze všech stran nebo ze 3 stran. Toto nastavení má vliv na výpočet teploty dílce a zohledňuje se také při stanovení návrhových součinitelů podle EN 1993-1-2. Při výběru působení požáru ze 3 stran je možné zadat délku chráněné strany nebo použít automatické stanovení. Pro jednoduchost se vychází z toho, že jedna strana není vystavena požáru v souladu s celkovou šířkou průřezu (typické pro nosník s betonovým stropem).

Vliv zastínění při posouzení požární odolnosti podle EN 1993-1-2

Pro stanovení teploty plynů jsou k dispozici různé teplotní křivky:

• Jednotková teplotní křivka v závislosti na čase
• Křivka vnějšího požáru
• Uhlovodíková křivka požáru

V podrobných výsledcích posouzení oceli lze zobrazit teplotní profil v diagramu teplota-čas .

1-2

Zaškrtávací políčko 'Nastavit parametry pro požární ochranu' umožňuje použít ochranný nátěr profilu s požárně ochrannými materiály. Teplota se pak stanoví se zohledněním parametrů materiálu definovaných v EN 1993-1-2, odstavec 4.2.5.2. Můžete si vybrat mezi dutým nebo obrysovým zapouzdřením. Podle EN 1993-1-2 se za materiály požární ochrany považují pouze panelové materiály nebo omítky. Výše uvedený výpočet není možný v případě izolačních nátěrů a izolačních vrstev obkladů, neboť taková ochrana má různé vlastnosti v závislosti na teplotě.

Součinitele pro výpočet teploty jsou předem nastaveny podle doporučených hodnot EN 1993-1-2 a EN 1991-1-2. Ty je možné v případě potřeby upravit.

Příznivý účinek žárového zinkování konstrukčních prvků lze při stanovení teploty oceli zohlednit úpravou povrchové emisivity. Za tímto účelem zaškrtněte políčko 'Pozinkovaná plocha prutu z uhlíkové oceli'. Při stanovení teploty oceli se použije dolní plošná emisivita galvanizovaného povrchu ε_m,lim až do nastavené mezní teploty t_lim ; při vyšších teplotách platí plošná emisivita uhlíkové oceli ε_m. Tento postup odpovídá specifikaci směrnice DASt 027 - Požární ochrana žárovým zinkováním, jejíž hodnoty jsou také přednastaveny.

Ruční zadání teploty oceli

Kromě analytického stanovení teploty oceli v programu máte možnost zadat kritickou teplotu oceli také ručně. Za tímto účelem ve výběrovém seznamu vyberte možnost 'Ručně' pro zadání koncové teploty. Pro zadanou teplotu se pak provede posouzení požární odolnosti u všech objektů, kterým je tato konfigurace požární odolnosti přiřazena.

Požární odolnost s ručně zadanou teplotou - posouzení oceli podle EN 1993

Pro stanovení součinitele k₁ podle EN 1993-1-2, čl. 4.3.3 pro nerovnoměrný průběh teploty při posouzení ohybu je třeba zadat vystavení účinkům požáru (po celém obvodu nebo ze 3 stran, v případě potřeby s protipožární opatření). Součinitel k₂ pro nerovnoměrné rozdělení teploty po délce nosníku se pro všechny případy na bezpečné straně rovná 1,0.

Upozornění k požární odolnosti

Základní nastavení posouzení mezního stavu únosnosti (např. pružné nebo plastické posouzení) nebo posouzení stability (např. působiště zatížení) se převezmou také pro posouzení požární odolnosti z konfigurací únosnosti objektu. Tam definované mezní hodnoty pro zvláštní případy platí také pro posouzení požární odolnosti.

Posouzení požární odolnosti se provádějí pro všechny návrhové situace s typem "Mimořádné - požár" ve vstupní tabulce pro posouzení ocelových konstrukcí; viz také kapitola Návrhové situace.

Příklad posouzení požární ochrany nosníku najdete v naší databázi znalostí: Posouzení požární odolnosti podle DIN EN 1993-1-2

Posouzení stability se provádějí metodou náhradního prutu podle EN 1993-1-2, odstavec 4.2.3. Také zadání z přiřazených vzpěrných délek se zohlední při posouzení požární odolnosti jako vzpěrné délky. Redukce modulu pružnosti se výslovně neprovádí, ale zahrnuje se do posouzení stability pomocí redukčních součinitelů podle EN 1993-1-2.

Podle normy nelze pro posouzení požární odolnosti použít obecnou metodu pro posouzení stability podle EN 1993-1, čl. 6.3.4.

Použijte k tomu materiál s vlastnostmi závislými na teplotě ; to je popsáno v manuálu k programu RFEM v kapitole Materiály. Pomocí definice teplotních zatížení lze zadat teplotu oceli potřebnou pro výpočet (viz také kapitola Zatížení na pruty v manuálu programu RFEM).

Lokální boulení štíhlých částí průřezu může být také rozhodující v případě požáru. Posouzení průřezů třídy 4 se provádí v addonu Posouzení oceli podle EN 1993-1-2, Příloha E. Posouzení proti smykovému boulení tenkých stojin v posouzeních požární odolnosti addonu v současnosti není implementováno.