Autor
|
Piotr Zygmunt
|
Vysoká škola
|
Technická univerzita v Krakově, Polsko
|
Stavba má být postavena ve městě Rzeszów v Podkarpatském vojvodství v Polsku. Budova stojí na základové desce o tloušťce 110 cm přímo na nosném podloží s prohlubněmi pod nejvíce namáhanými pilíři a výtahovými šachtami. Konstrukce se skládá z desek a sloupů. Budova má dvě tuhé komunikační šachty o tloušťce stěny 20/25 cm, které spojují jednotlivé podlaží a vyztužují konstrukci.
Diplomová práce se zabývá návrhem stropní desky nad přízemím budovy, průřezu obvodového nosníku vedeného podél osy VII, nejvíce namáhaného sloupu S6 v přízemí a části základové desky ležící přímo pod sloupcem S6.
Numerický model byl vytvořen v programu RFEM 5.26 společnosti Dlubal Software. Ostatní výpočty byly provedeny v programech PTC Mathcad Prime 7.0 a Microsoft Office Excel 2013. Výkresy byly vytvořeny v aplikaci Autodesk AutoCAD 2020.
Při vytváření výpočtového modelu byla zatížení vytvořena podle PN-EN 1991-1-1, PN-EN 1991-1-3 a technických předpisů výrobců stavebních produktů. Vytvořený model byl umístěn na podloží pomocí analýzy interakce konstrukce s podložím v přídavném modulu RF-SOILIN, který je součástí programu RFEM.
Budova byla namodelována celá. Základní síťování o délce prvku 1,0 m bylo zahuštěno pro navrhovanou stropní desku a základovou desku v oblasti podpor. Stálá přídavná zatížení a proměnná užitná zatížení byla aplikována tak, aby se pro základovou desku vygenerovaly maximální hodnoty ohybových momentů. Návrhová kombinace pro sloup je taková kombinace, jejímž výsledkem je maximální tlaková síla a příslušné momenty. Podrobný popis způsobu vytváření kombinací zatížení najdete v další části této diplomové práce.
Stropní deska byla posouzena na mezní stav únosnosti v ohybu a na protlačení a dále na mezní stav použitelnosti pro trhliny a průhyby. Obvodový nosník byl posouzen v mezním stavu únosnosti pro ohyb a smyk s kroucením. Dále byl nosník posouzen na mezní stav použitelnosti pro trhliny a průhyby. Sloup byl navržen pomocí algoritmu pro tlačené prvky. Dále byla pro sloup provedena analýza druhého řádu metodou založenou na jmenovité tuhosti. Základová deska byla posouzena na ohyb, protlačením a šířku trhlin pod nejvíce namáhanými sloupy S6 a S7.
V rámci diplomové práce byly připraveny také výkresy, na nichž jsou znázorněny pohledy a řezy budovou. Na základě výpočtů a získaných výsledků byly také sestaveny výkresy výztuže desky, obvodového nosníku a sloupu spolu s řezem základovou deskou.