|
Autor
|
Tobias Garske
|
|
Vysoká škola
|
Univerzita Oldenburg, Německo
|
Posouzení na spolehlivost proti klopení u nosníků s náběhem, u nichž existuje riziko vzpěru či klopení, se obvykle provádí metodou Kappa‑M podle DIN 18800, část 2 [1]. Pro stanovení součinitele vzpěrnosti Kappa‑M je zapotřebí ideální kritický moment vzpěru M‑Cr,y. Ten lze stanovit mimo jiné pomocí součinitele kritického zatížení Eta‑cr. Vzhledem k tomu, že součinitel kritického zatížení je systémový parametr, je užitečné v zájmu dosažení hospodárného výsledku zohlednit zvětšený průřez nosníku v oblasti nosníků s náběhem. Doposud byly náběhy uvažovány pomocí metody Kappa‑M pouze přibližně pomocí součinitele nosníku n.
Proto je cílem této práce navrhnout možnost pro vytvoření pomocného návrh pro stanovení součinitele kritického zatížení Eta‑cr nosníků s náběhem.
Dále jsou představeny různé varianty posouzení spolehlivosti proti klopení nosníků s náběhem, které jsou porovnány na základě několika vzorových výpočtů. Zvláštní pozornost je věnována dvěma variantám popsaným v poznámkách k DIN 18800 [2].