Obecně je nepraktické se snažit, aby se ocelový přípoj choval striktně jako kloubový nebo tuhý, ale statici často používají jednu z těchto klasifikací ze zvyku. V mnoha případech je tento přístup zcela v pořádku a akceptovatelný. V jiných situacích to však může vést k významným problémům.
Prozkoumejme nyní normovaný momentově tuhý styčník (IM) a ukažme si, jak může volba jen mezi kloubovými a tuhými spoji vést nejen k nehospodárným, ale také, což je ještě důležitější, k nebezpečným návrhům.
V Dlubal programu RFEM nejdříve pomocí addonu Ocelové přípoje ověříme, zda výsledky pro počáteční tuhost a momentovou únosnost odpovídají výsledkům uvedeným v publikaci „Normované ocelové přípoje v ocelových konstrukcích podle DIN EN 1993-1- 8". Výsledky vykazují značnou podobnost.
A nyní již ke statickému posouzení spojitě zatíženého nosníku spojeného se sloupem pomocí našeho spoje:
PŘÍPAD (A) - Nehospodárný návrh
Ve zcela tuhém spoji přenáší spoj velký ohybový moment. Tento postup posouzení snižuje ohybové napětí na nosníku, ale může vést k předimenzovanému spoji.
Naopak u kloubového spoje může být samotný styčník dostačující, ale nosník může selhat z důvodu významného momentu působícího ve středu pole.
V našem příkladu polotuhý spoj v ideálním případě redukuje moment ve spoji, aniž by se nadměrně zvýšil moment ve středu pole na nepřijatelnou úroveň. Spoj i nosník jsou tak posouzeny jako uspokojivé.
PŘÍPAD (B) - Nebezpečný návrh (přidání normálové tahové síly)
Pokud je polotuhý spoj považován za kloubový, zanedbává se ve skutečnosti přece jen vznikající ohybový moment. Toto opomenutí může vést k nebezpečnému návrhu, kdy je spoj výrazně namáhán normálovými a posouvajícími silami. Vznikající ohybové momenty pak zvyšují využití spoje, což může vést k jeho selhání.
PŘÍPAD (C) - Nebezpečný návrh (delší nosník náchylnější k průhybu)
Uvažujeme-li polotuhý spoj jako tuhý, znamená to, že spoj je tužší, než ve skutečnosti je. Tento předpoklad mylně zlepšuje podmínky pro nosník, který se pak méně ohýbá a vytváří menší ohybový moment podél svého pole. Ve skutečnosti však spoj není tak tuhý, jak se předpokládá. Nosník pak vykazuje větší průhyby a momenty ve středu pole, což může vést k neuspokojivému výsledku v mezním stavu použitelnosti nebo k nežádoucímu ovlivnění konstrukcí, na které nosník působí.
Databáze znalostí
.jpg?mw=350&hash=91f398b559b26a6ac36fd7ecdf5e395e7b9b856d)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
