Přídavný modul RF-/STEEL EC3 umožňuje používat v programu RFEM, případně v programu RSTAB nominální křivky časové závislosti teploty. V programu jsou k dispozici normové teplotní křivky (NTK), křivky vnějšího požáru a uhlovodíkové křivky. Z těchto teplotních křivek může přídavný modul vypočítat teplotu v ocelovém průřezu a na základě spočítaných hodnot následně provést posouzení na účinky požáru. V našem příspěvku se budeme zabývat tepelnou odezvou oceli, neboť přímo ovlivňuje výpočet teplot konstrukčního prvku v přídavném modulu RF-/STEEL EC3.
Tepelné vlastnosti oceli se v EN 1993‑1‑2 [2] popisují pomocí funkcí, které umožňují u každé teploty určit také přesnou hodnotu příslušné vlastnosti materiálu.
Teplotní roztažnost
Teplotní roztažnost Δl/l udává změnu geometrických rozměrů vyvolanou změnou teploty.
Při 20° C ≤ Θa < 750° C:
Při 750° C ≤ Θa ≤ 860° C:
Při 860° C < Θa ≤ 1 200° C:
Měrné teplo
Měrné teplo ca v J/(kgK) je množství tepla, které je zapotřebí k ohřátí kilogramu materiálu o 1 kelvin.
Při 20° C ≤ Θa < 600° C:
Při 600° C ≤ Θa < 735° C:
Při 735° C ≤ Θa < 900° C:
Při 900° C ≤ Θa ≤ 1 200° C:
Tepelná vodivost
Tepelná vodivost λa ve W/(mK) udává schopnost materiálu přenášet tepelnou energii vedením.
Při 20° C ≤ Θa < 800° C:
Při 800° C ≤ Θa ≤ 1 200° C:
Literatura
[1] | Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby; ČSN EN 1993-1-1:2006-12 |
[2] | Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí - Část 1-2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru; ČSN EN 1993-1-2:2006-12 |