Dotaz
Výpočet mého modelu na některých místech dává nerealisticky vysoká napětí. Co by mohlo být příčinou?
Odpověď:
Dále jsou shrnuté nejčastější příčiny:
Singularity se vyznačují soustředěním výsledných napěťových hodnot v omezené oblasti. Jsou podmíněné metodikou MKP. Teoreticky se přitom tuhost a/nebo namáhání v nekonečné velikosti soustředí v nekonečně malé oblasti. Proto se vyskytují singularity zvláště na bodových podporách, místech působení zatížení, v konvexních rozích nebo v oblasti skokových změn tuhosti.
Pokud se výsledná hodnota špičky napětí zvětší a plocha této napěťové špičky zmenší v případě jemnější sítě KP, pravděpodobnost vzniku singularity je vyšší.
Doporučení k řešení míst singularity jsou obsažená například v následujících článcích naší databáze znalostí:
Tuhé podpory (nekonečně tuhé podpory) jsou v mnoha případech spíše nereálné. Proto se doporučuje modelovat podpory jako pružné podepření. V takovém případě by měla být zejména tuhost sousedních konstrukčních prvků odhadnuta reálně.
Ke kontrole se hodí průběh deformace, případně s velkým nadvýšením, a zobrazení podporových reakcí resp. kontaktních napětí. Pro lepší přehled by měly být používány co nejjednodušší zatížení.
Chyba v definici směru, například zatížení, kloubů na koncích prutu nebo liniových resp. plošných uvolnění je často příčinou nereálného chování. Zvláště při použití lokálních nebo natočených souřadných systémů jako referenčních systémů je důležité věnovat pozornost správné definici. Typickými příklady jsou nesprávně definované nelinearity u podpor, které jsou neúčinné při tahu nebo tlaku.
Nesprávně definovaná zatížení je možné snadno zjistit zobrazením zatížení. Zatížení použitá pro výpočet je možné snadno zobrazit v navigátoru Výsledky pomocí volby "Průběh zatížení".
Také nepřesnosti při modelování mohou vést k nesprávným definicím směru. Například při importu souboru dxf může dojít k nepřesnostem v modelu, například u uzlů, které nejsou na sobě, nebo u linií, které jsou vůči sobě vychýlené.
Velmi užitečná při řešení minimálních nepřesností je funkce "Regenerovat model".
Nesprávně definované klouby a uvolnění je možné ve většině případů rozpoznat podle průběhu deformace a vnitřních sil. Opět by zde pro kontrolu mělo být pracováno s jednoduchými zatíženími.
Často se stává, že v modelu konstrukce ještě nebyly dostatečně přesně zohledněné všechny vnější nebo vnitřní vlivy. Podpory nebo podpůrné konstrukční prvky nebyly eventuálně namodelované, nebo byly namodelovány na nesprávném místě. Důležitý je také reálný odhad tuhosti sousedních konstrukčních prvků. Pokud došlo k nadhodnocení nebo podhodnocení, tak se přenos zatížení v modelu významně změní.
Pomocí průběhu deformace, případně s velkým nadvýšením, je zde ovšem možné provést jednoduchou kontrolu.
Následující otázky mohou se znalostí reálné konstrukce vést k řešení: Je velikost deformací reálná? Je průběh deformací kvalitativně v souladu s mými očekáváními?
V následujícím článku databáze znalostí je představený vhodný příklad:
Máte nějaké otázky?
Addon Posouzení dřevěných konstrukcí umožňuje posuzovat dřevěné sloupy metodou ASD (pomocí dovolených napětí) podle normy 2018 NDS. Přesný výpočet únosnosti v tlaku a součinitelů přizpůsobení dřevěných prutů je důležitý pro návrh a posouzení bezpečnosti. V následujícím příspěvku ověříme maximální kritickou pevnost ve vzpěru v addonu Posouzení dřevěných konstrukcí krok za krokem pomocí analytických rovnic podle NDS 2018 včetně součinitelů přizpůsobení v tlaku, upravené návrhové hodnoty pevnosti v tlaku a konečného využití.
V addonu Posouzení ocelových konstrukcí v programu RFEM 6 jsou k dispozici tři typy momentových rámů (běžné, dočasné a speciální). Výsledek seizmického posouzení podle AISC 341-22 je rozdělen do dvou částí: požadavky na pruty a požadavky na spoje.
Posouzení na únavu podle EN 1992-1-1 je třeba provést u konstrukčních prvků, které jsou vystaveny velkým rozkmitům rozpětí napětí a/nebo mnoha změnám zatížení. Posouzení pro beton a výztuž se provádějí odděleně. K dispozici jsou dvě možné metody posouzení.
Addon Posouzení ocelových konstrukcí v programu RFEM 6 nyní nabízí možnost provádět seizmické posouzení podle AISC 341-16 a AISC 341-22. V současnosti je k dispozici pět typů seizmicky odolných systémů (SFRS).
V konfiguraci mezního stavu únosnosti pro posouzení ocelových přípojů máte možnost upravit mezní plastické přetvoření pro svary.
Komponenta "Základní deska" umožňuje posuzovat přípoje patní desky pomocí zalitých kotev. Dabei werden Platten, Schweißnähte, Verankerung und Stahl-Beton-Interaktion analysiert.
V dialogu „Upravit průřez“ si můžete nechat zobrazit tvary vybočení stanovené metodou konečných pásů (FSM) jako 3D znázornění.
Máte individuální průřezy sloupů nebo složitější geometrie stěn a potřebujete provést posouzení na protlačení?
Žádný problém. V programu RFEM 6 můžete posoudit na protlačení jakékoli tvary průřezů, nejen obdélníkové a kruhové průřezy.
Doporučené produkty pro Vás